Čím větší jsou očekávání, tím větší je i kocovina, když se nesplní, říká o Milionu chvilek novinář

18. listopad 2019

Na další demonstraci Milionu chvilek pro demokracii na Letné přišlo podle organizátorů na 300 tisíc lidí z celé republiky. Vyzvali Andreje Babiše (ANO), aby do konce roku odstoupil z postu premiéra, nebo vyřešil svůj střet zájmů. Může tento projekt ovlivnit stávající politické směřování Česka?

Čtěte také

„Měřit úspěch Milionu chvilek tím, jestli Babiš odstoupí, je nepatřičné. Ani sami aktivisté nepočítají s tím, že se to stane,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.

Jejich cílem prý bylo aktivizovat veřejnost, upozornit na vážné problémy, které v politice jsou, a snažit se tlačit na roztříštěné demokratické síly, aby se sjednotily. „Mají také ambici být strážnými a upozorňovat na kroky, které vládní politika dělá, a hlídat, aby nešlápla vedle.“

Milion chvilek nejsou zdaleka jen voliči pravice. Jsou to lidé angažovaní v boji proti globálnímu oteplování i silně levicové složky. Proto má vše mnohem blíž k počáteční fázi Občanského fóra, které také začínalo jako nátlaková organizace... Šíří se nepravda, že protestují proti výsledku svobodných voleb, ale oni protestují proti chování zvolených politiků, kteří složili ústavní slib a tím se neřídí. V tomto smyslu je to legitimní hnutí a největší ve střední a východní Evropě.
Daniel Kroupa

Obává se i vyčerpání sil aktivistů. „Ale přiznávám i svůj špatný politický odhad. Když mě loni 17. listopadu zvali, domníval jsem se, že přijde pár lidí, přišlo jich nejméně 20 tisíc... Pak zaplnili Václavské náměstí..., později Letnou. Milion chvilek dokázal dát lidi dohromady, to je samo o sobě velká věc.“

„Problémů máme celou řadu a spousta lidí má výtky proti Milionu chvilek, že neprosazuje to či ono politické téma. Ale to by se toto nátlakové hnutí změnilo ve stranické hnutí a tím být nechce,“ upozorňuje Daniel Kroupa.

Potřebujeme víc hlídačů demokracie

Čtěte také

„Jestli aktivity Milionu chvilek pro demokracii nakonec povedou k výrazné změně a budeme se zpětně na tuto dobu dívat jako na nějaký milník, to zatím nevím,“ přiznává novinář Matěj Metelec ze čtrnáctideníku A2.

Ten považuje požadavky, které aktivisté stanovují, za nedotažené. „Ultimátum má obvykle dvě strany: buď se něco stane, nebo se stane něco jiného. A je zřejmé, že oni zatím nevědí, co by mělo být to ‚nebo‘ a kam můžou směřovat dál.“

Milion chvilek má dost úzkou představu o hlídání demokracie... Neuvědomují si spoustu problémů, které překračují i rovinu politiky. Andrej Babiš není jediný oligarcha, který ohrožuje českou demokracii... Například míra vlastnictví českých médií je problematická a oni by měli svůj záběr i představu o politice trochu rozšířit.
Matěj Metelec

Společnost by podle něho měla mít celou řadu hlídacích psů demokracie. „Neměli bychom čekat, až jedna skupina zavelí, a pak se všichni seběhneme... Ještě tu na to nejsme zvyklí, ale demonstrovat proti vládě není nic zvláštního..., ani to, že se politika odehrává na ulicích a občanská společnost do ní vstupuje.“

„Je hezké, že i jiná část společnosti než ta, kterou si spojujeme s levicí nebo s ekologií, si zažívá okouzlení z občanského aktivismu a že to má takovou šíři. Ale nevíme, jestli přijde nějaká katarze, nebo jen rozčarování a kocovina. A čím větší jsou emoce a očekávání, tím větší kocovina to může být,“ varuje Matěj Metelec.

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související