Chtít po jiných státech hotspoty pro migranty, jak navrhuje Babiš, mi připadá neokoloniální, říká expert

25. září 2020

Evropská komise ve středu zveřejnila dlouho očekávaný návrh nové azylové a migrační politiky, který počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů. „Pro Česko je nejzásadnější, že to znamená konec kvót i úvah o finančních trestech pro státy, které je neplní,“ přibližuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale trvá na zřízení hotpostů v mimoevropských zemích. 

Komise ale zároveň trvá na tom, že současný dublinský systém je nefunkční a zemím, které jsou zatíženy migrací, je třeba pomoci.

„Přestože premiér Babiš říká něco jiného, podle návrhu by státy jako Česko měly návraty neúspěšných žadatelů o azyl vyjednávat, organizovat a financovat. Pokud by se jim to nepodařilo, musely by za ně převzít odpovědnost,“ podotýká Daněk.

Návrh podporuje Německo, jižní státy na vnější hranici Unie se ale obávají, že jim příliš neuleví. „S tím nesouhlasím. Jižní státy mají výhrady, ale míra solidarity je už dnes poměrně vysoká,“ namítá státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Oceňuje, že registrační systému má nově evidovat všechny pokusy o vstup do Evropské unie. Naopak nedostatečný důraz se klade na to, aby nelegální migranti vůbec nepřicházeli.

Potřebujeme dát jasný signál pašerákům, že nemá vůbec žádný smysl přivádět lidi nelegálně do EU, protože budou vráceni zpět.
Milena Hrdinková

„Rozhodně neplatí, že míra solidarity s jižními státy je už dost vysoká. Paní tajemnici bych výrazně nedoporučoval, aby něco takového řekla v Itálii nebo Řecku – což dokládá i nedávno vyhořelý uprchlický tábor Moria, jehož kapacita byla překročena pětkrát,“ reaguje Robert Stojanov z Mendelovy univerzity v Brně.

Poukazuje na to, že počty migrantů přicházejících do Evropy se od roku 2015 neustále snižují. „Zdá se, že toto téma se využívá hlavně na voliče, nejde o skutečné řešení té problematiky,“ podotýká expert na migraci a rozvojové země.

Hotspoty jsou neokoloniální

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se směr unijní migrační reformy oproti roku 2016 obrátil o 180 stupňů a věří, že členské země tentokrát návrh přijmou.

Čtěte také

„Je brzy na to hodnotit šance na úspěch. Ale je pravda, že oproti předchozím návrhům Unie akcentuje jiné prvky – více se věnuje návratové politice, kontrole vnějších hranic a důsledné registraci příchozích,“ komentuje europoslanec Ondřej Kovařík (ANO).

Česká vláda podle něj prosazuje boj s pašeráky i rozvíjení partnerství se státy v nejbližším sousedství, ve kterých by mohly vznikat takzvané hotspoty. Třetí země ovšem jejich vznik na svém území odmítají.

Hotspoty porušují mezinárodní právo. Ti lidé mají právo v našich zemích požádat o azyl, my máme povinnost se o ně postarat a žádost zvážit.
Robert Stojanov

„Premiér Babiš souhlasí s Viktorem Orbánem v tom, že opatření jsou nedostatečná a nejraději by to řešili v hotspotech. Ale zapomínáme na to, že mluvíme o lidech, kteří potřebují pomoc. A za druhé, hotspoty mi připadají jako neokoloniální systém – chceme jiným zemím určovat, že musí provozovat uprchlické zařízení, ze kterého si budeme vybírat,“ reaguje Stojanov.

Poslechněte si celý speciál.

Spustit audio