Chorvatský katolicismus a vstup země do EU

11. červenec 2013

Čerstvé členství Chorvatska v Evropské unii znamená pro část obyvatel země historický zlom a návrat do rodiny evropských národů, pro druhé ohrožení státní suverenity, hospodářství země a existence vlastní národní identity.

Institucí, která od počátku za myšlenku Evropské unie lobovala je katolická církev. Ta má dominantní postavení mezi chorvatskými věřícími.

Církev má co se týče integrace jasno. Proč se ale nemalá část občanů bojí? Podle teologa Ivana Mikleniče, šéfredaktora katolického týdeníku Hlas koncilu, jde o dvě skupiny lidí.

„První z nich současný chaotický a nevypočitatelný stav vítají. Bojí se toho, že se po vstupu do Evropské unie tato situace změní, že budeme muset striktněji dodržovat zákony, začne fungovat právní stát. A ta druhá skupina? Ta se bojí, že Chorvatsko ztratí příliš ze své suverenity a že jako malá země ztratí národní identitu.“

Ivan Milunič připomíná i ekonomickou stránku věci. „Klesá hrubý domácí produkt. Roste nezaměstnanost, která přesáhla 20 procent. Vláda nedosáhla toho, aby se Chorvatsko znovu postavilo na vlastní nohy. Nebyly využity komparativní výhody, které Chorvatsko má. Například naše bohatá východní oblast -Slavonie. I podle odborníků by mohla zásobovat potravinami až 20 milionů lidí. Jenže se tak neděje a my potraviny dovážíme.“

Co se týká bezvýhradné podpory vstupu do unie ze strany církve, podle Miluniče se nemohou integrovat jen západní země a připomíná přitom známý výrok papeže Jana Pavla II, že Evropa musí dýchat na obě plíce.

V analýze pak církevní historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd připomíná nejen současnou roli chorvatské církve, ale také její působení během druhé světové války, v poválečném Titově režimu v Jugoslávii i během balkánských válek po rozpadu Jugoslávie.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio