Chorvatsko - soud
Kdyby se psal rok 1991 a prezidentem Chorvatské republiky byl Franjo Tudžman, byl by Branimir Glavaš asi stále považován za národního hrdinu. Teď se však píše rok 2006 a současný prezident Stipe Mesič byl Tudžmanovým disidentem a Chorvatsko usiluje o vstup do Evropské unie. Proto se chce vypořádat s lidmi s diskutabilní minulostí.
Ačkoli soud v Osijeku, kde Glavaš během války působil předal celou záležitost županskému soudu v Záhřebu, Glavaš a dalších 6 osob jsou podezřelé z páchání válečných zločinů během chorvatsko srbské války ve východní Slavonii v roce 1991, zejména v Osijeku, který zůstal, na rozdíl od Vukovaru po celou dobu války v chorvatských rukou.
Glavašovi, který začal být vyšetřován policií v Záhřebu byla už odňata poslanecká imunita. Spolu s ním byl vyšetřován Krunoslav Fehir, nedávno zatčený australskými úřady. Chorvatští novináři upozorňují na fakt, že v zemi vznikají nové causy. Glavaš byl totiž dosud nezpochybnitelným vládcem Osijeku a nyní je obviněn z vraždy dvou a mučení tří civilů srbské národnosti.
Obvinění proti Glavašovi je nyní rozšířeno na odpovědnost za smrt 6 civilistů, kteří po nelidském mučení byli vhozeni vod řeky Drávy, kde se utopili.
"Glavaš je v každém případě hlaví osobou, která ovlivňovala vývoj v Osijeku v době války,"tvrdí chorvatský novinář Drago Hedl. Podle něj je Glevaš odpovědný minimálně za vraždy zvané selotep, tedy ubití dvou Srbů v osijesné Dubrovnické ulice. K tomuto názoru se později přidal i někdejší poslanec chorvatského parlamentu Vjenceslav Bil, který dodává, že byl Glavaš jako velitel obrany města, všichni obránci mu podléhali a byli členy Tudžmanova Chorvatské demokratické unie. Glavaš se nemůže vykroutit, protože prostě lže, dodává Bil.
Glavaš naopak tvrdí, že civilisty zabíjeli příslušníci jednotek z jiných oblastí Chorvatska, které nepodléhaly jeho velení a působily v letech 1991-1992 zcela nezávisle na jednotkách obrany města. O zločinech prý věděl, ale jako velitel města se jimi prý nemohl zabývat, protože měl jiné, jak říká, důležitější úkoly a podobně záležitosti měly řešit civilní instituce a místní policie.
Srbská internetová stránka Radia B-92 zase připomíná, že Glavaš osobně nařizoval od´vlečení srbských civilů do neblaze proslulé Dubrovnické ulice číslo 30 v centru Osijeka. Tam prý nešťastníky čekala skupina mučitelů, která jim po hodinách utrpení zalepila ústa, svázala ruce a nakonec je vhodila do výše zmíněné řeky Drávy,
Glavaš při svém zatčení sebevědomě prohlásil: "Podobné rozhodnutí jsem čekal a jsem připraven jej přijmout a nemám žádné problémy ani s tím jít do vězení, protože jsme v právním státě.
Obviněných z podílu na páchání válečných zločinů je celkem sedm. Dá se očekávat, že se hlavní část viny budou snažit přenést právě na Glavaše. Ten byl v osijeckém vězení jen několik dní, protože místní soud rozhodl, že by případ měl řešit županský soud v Záhřebu.
Případ Glavaš je důkazem, že i dosud nezpochybnitelni národní hrdinové se nakonec mohou octnou před spravedlností. Ani po 15 letech se na podobné zločiny nezapomíná. Bez ohledu na skutečnost, že k nim došlo během války.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka