Chci po všech lidech ve státním sektoru, aby sebou sakra mrskli, říká herec Ondřej Vetchý

2. leden 2017
Ondřej Vetchý

„Bojím se skoro všeho a čím víc mě lidi na ulici poznávají, tím víc mám tendenci přejít na druhou stranu,“ říká herec Ondřej Vetchý. Téměř důsledně se vyhýbá komunikaci s médii, nemá rád fotografování a velmi pečlivě si střeží soukromí. Moderátorka Barbora Tachecí patří mezi úzkou skupinu novinářů, kterým rozhovor poskytl.


Hraní je pro něj nesmírně náročné, jak vysvětluje, nejvíce na něm miluje čas trávený s kolegy. „Když se před určitým časem mí kolegové v Činoheráku hádali, řekl jsem jim: Hoši, jestli se okamžitě nepřestanete hádat, tak už sem nikdy nepřijdu. Chodím sem jen kvůli vám, abych s vámi byl, protrpím to představení, u kterého chcípám, protože mně stojíte za to, abych s vámi po něm mohl být,“ odpovídá Ondřej Vetchý na otázku, jestli ho baví hrát.

Jsem občan a demokrat, ne politik

Do politiky vstoupit Ondřej Vetchý nechce. „Musel bych respektovat hlasování většiny. To je demokracie politická. Já jsem demokrat občan a jako občan mám největší páru,“ říká a dodává: „Kdybych vstoupil do aktivní politiky, musel bych se se spoustou věcí, svých postojů a názorů rozloučit.“


Herec Ondřej Vetchý se narodil 16. května 1962 v Jihlavě. Po studiu na konzervatoři v Praze odešel do angažmá Činoherního klubu v Ústí nad Labem. V letech 1987 až 1989 působil v pražském Divadle E. F. Buriana. Od roku 1989 je členem hereckého souboru Činoherního klubu v Praze. Jeho velkou vášní je sport, věnuje se bojovým sportům, například judu nebo systému uličního boje krav maga.


Herectví je nástroj, kterým mohu disponovat, aby byla společnost v lepší kondici.Ondřej Vetchý

A v komentáři současné politické situace v Česku pokračuje. „Politika mě nebaví, ale trápí. Nefunguje. Já se zcela po právu domáhám toho, aby - tak jako já ve své práci na jevišti chcípám proto, aby lidé byli spokojení, protože zaplatí 500 korun za vstupenku´- pracovali i oni - chci to stejné po politicích. Chci to po policistech. Chci po všech lidech, kteří pracují ve státním sektoru, aby sebou sakra mrskli stejně jako já,“ říká Vetchý.

Jak dále říká Barboře Tachecí: „Herectví je pro mě cestou a prostředkem k tomu, když třeba zavolám někomu kvůli věci, kterou chci spoluovlivnit, tak se mnou bude mluvit. Kdybych byl no name, tak se mnou mluvit nebude. V tomto shledávám největší význam své profese pro mě a potažmo pro tuhle zem. A jsem šťastnej, když mně lidé dávají zpětnou vazbu, že jim má práce dělá nějakým způsobem život lepší. O to víc mě trápí, protože chci dělat ne všem – ale co největšímu počtu lidí ten svět lepší, že se tady najednou postaví nějaká bariéra. A jsem si jistý, že sport, který tak miluji, a kultura obecně, v nejširším smyslu slova, jsou tu proto, aby svět a lidi spojovaly,“ vysvětluje.

Zajímá vás, kde všude se občansky, charitativně a umělecky Ondřej Vetchý angažuje? Jaký vztah má k ženám a k feminismu? Je lepší otec nebo partner? Klikněte sem a poslechněte si celý rozhovor.

autoři:Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová