Chceme změnit zákony o ústavní péči, aby byla bezpečná pro děti i pracovníky, zní z ministerstva
Ústavní výchova je podle odborníků v hluboké krizi, upozornil na to server iROZHLAS.cz. V ústavní péče se v Česku nachází přes 6600 dětí, většina z nich je do ní umístěna kvůli špatnému rodinnému zázemí. Desítky dalších dětí jsou v ústavech kvůli spáchání závažné trestné činnosti. „Inspirace v péči o agresivní děti vidíme například v sociálních službách,“ přibližuje Martina Štěpánková Štýbrová, vedoucí oddělení metodického řízení a podpor PŘO na ministerstvu školství.
Ministerstvo školství ve spolupráci s dalšími resorty připravuje úpravy ústavní péče. Týkají se i úpravy legislativy? Ředitel výchovného ústavu v Boleticích Rudolf Jakubec ve vysílání Plusu popsal příklad, kdy měl v ústavu chlapce, který spáchal vraždu, měl puzení páchat další, a přesto měl nárok na vycházku, kterou mu ale ústav protiprávně odpíral.
Ano. S tím, že je potřeba upravit legislativu, souhlasíme. Asi před týdnem a půl bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi klíčovými resorty jako ministerstvo práce, spravedlnosti, zdravotnictví a dalšími včetně zmocněnkyně pro lidská práva.
Čtěte také
Chceme s nimi dále úzce spolupracovat na přípravě nové právní úpravy, která by pomohla řešit nedostatky systému, s nimiž se aktuálně potýkáme.
A teď prosím konkrétněji. Co všechno by se těmi úpravami mělo změnit?
My na ministerstvu školství se chceme zabývat tématem služeb pro děti, které jsou závislé a mají ústavní výchovu. Nebo které mají náročné chování a je potřeba tomu přizpůsobit pravidla tak, aby i pracovníci v terénu měli jasně vymezený prostor, ve kterém se mají pohybovat a chovat.
Tedy aby systém nabízel bezpečné prostředí jak pro děti, což je klíčové a primární, tak i pro samotné pracovníky.
Jaké tedy chystáte změny ve výchovných postupech u agresivních dětí?
Nepředbíhala bych. Myslím, že inspirace vidíme například v sociálních službách, které mají zpracované postupy při deeskalaci. Vidíme inspiraci i v zahraničí, například je tu model z Norska nebo jiných států.
Čtěte také
Aktuálně pracujeme i na společném projektu, který by nám pomohl právě nastavit postupy na základě dobré praxe, ať už z Česka nebo zahraničí. Tento model bychom potom vepsali do vyhlášky nebo zákona a převedli ho do praxe.
Jak by se měly vyřešit personální problémy ústavní péče? Kde vzít odborníky, kterých se na trhu nedostává, a zároveň je motivovat k této práci?
Tak to je běh na delší trať, abychom v České republice měli odborníky jako takové. To je celý problém vzdělávání a tak dále.
My se snažíme rozvíjet i systém vzdělávání a máme ho připravený i na příští rok. Protože když jsou lidé motivovaní, dostávají pravidelně výcviky a supervize, tak mohou odvádět velmi kvalitní práci. A k tomu potřebují mít podmínky a odměňování.
Zároveň je to otázka dlouhodobého vyjednávání o platových možnostech, tabulkových místech a tak dále.
Chybí psychiatři
V Česku je také nedostatek dětských psychiatrů. To je celospolečenský problém. Co by se mělo udělat pro to, aby se to změnilo. Je to podle vás otázka vzdělávání?
To se nebavíme jen o ústavní péči. V Česku tito odborníci chybí obecně. Jsou různé modely, které nabízí řešení. Například ministerstvo zdravotnictví rozvíjí Centra duševního zdraví. A jsou i další cesty, které pomáhají odborníky včleňovat do systému.
Čtěte také
My se zaměřujeme ve spolupráci s některými partnery na podporu takzvaných týmů duševního zdraví přes střediska výchovné péče. Tam spatřujeme možnost podpořit segment prevence a podpory duševního zdraví.
Na ministerstvu práce a sociálních věcí jste chystala také zákon o ochraně dítěte a podpoře rodiny. Jak to s ním vypadá? Stihne se to přijmout ještě v tomto volebním období?
Nedovolila bych si mluvit za kolegy z ministerstva práce, ale vím, že usilovně pracují na tom, aby ten zákon posouvali.
Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Výchovné ústavy musí obcházet zákon. Nedostatek personálu je tikající bomba, upozorňují právníci
„I Norsko se potýká třeba s rostoucí kriminalitou mezi dětmi, ale velice aktivně hledá řešení, jak zasanovat potřeby těchto dětí. Doufám, že se tam taky dostaneme,“ říká právnička Adéla Frédy.
-
Když je rodina největším nebezpečím. ‚Dítě opravíme jako v autoservisu, co ale rodiče?‘ ptají se ústavy
„Dáme dítě do ústavu, pak ho ale co čtrnáct dní pouštíme domů do otřesných podmínek. Co někdo čeká?“ ptá se ředitel výchovného ústavu v Boleticích nad Labem Rudolf Jakubec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.