ČEZ splnil očekávání. Ale čí?

Zisků dosáhl podnik i přesto, že také v ČR jde spotřeba energie dolů, protože podniky omezují výrobu v důsledku krize. Jenže protože ČEZ obchoduje se svým proudem s předstihem, projeví se tenhle trend prý eventuálně až v příštím roce. V příštích měsících by proto mohl jít kurs akcií ČEZu ještě nahoru. Asi tak o 20 procent, odhadují analytici.

Faktem je, že ČEZ, perla pražské burzy, má - pokud jde o využívání obchodních příležitostí- velmi aktivní obchodní strategii: v roce 2005 začal ČEZ expandovat na Balkán, a do konce loňského roku tam nakoupil za miliardu eur. Z elektráren v Turecku, v Albánii a v Rumunsku má však už třetinu této sumy prý zpátky. Teď se porozhlíží po investičních příležitostech v Polsku: zajímá se například o druhého největšího producenta elektřiny Tauron, který by měl jít na burzu eventuálně na konci roku. Doposud je ve vlastnictví polského státu.

K letošnímu zisku ovšem dopomohlo ČEZu něco jiného než úspěšné akvizice. Na růst tržeb měly hlavní vliv zvýšené ceny elektřiny, fixované, jak už jsme řekli, předem. Letos jsme tak byli svědky situace, že ceny na energetické burze po půlročním růstu sice prudce klesly, ale elektrárenské firmy elektřinu konečným spotřebitelům zdražily.

Proto začali někteří politici- například předseda lidovců Čunek- volat po tom, aby vláda cenu elektřiny snížila, a to až o třetinu. Prý to lze provést i na základě platné legislativy, o čemž ovšem ostatní politici silně pochybují. Maximálně by se údajně dala omezit tzv. regulovaná složka ceny, což by šlo ovšem na úkor investic do distribučních sítí.

Jiní politici zase navrhovali, aby ČEZ rozdělil vzhledem ke krizi do dividend 100 procent svého zisku a nikoli jen přes polovinu, jak se to v rámci firemní politiky děje. Z vyplácení dividend totiž obdrží každoročně hlavní podíl státní pokladna, protože stát vlastní skoro 70% akcií ČEZu. Teď tam poplyne 18 a dvě třetiny miliardy. Jak moc si svůj tradiční zdroj příjmů předchází, o tom svědčí například způsob, jakým bylo provedeno předloňské rozhodnutí vlády prodat sedm procent z tohoto balíku na burze. Zároveň valná hromada ČEZu odsouhlasila, že se koncern smí snažit o zpětný odkup až 10 procent z nich. Na své si tak přišly obě strany: do státní pokladny plynuly příjmy za prodané akcie a bilanci si vylepšil i koncern, protože dopomohl kurzu svých akcií k růstu. Vláda mu v tom pomáhala tím, že držela termín prodeje balíku svých akcií v tajnosti a nechtěla zveřejnit předem ani prostředkujícího obchodníka. Prý aby nenavnadila spekulanty a nežádoucí ruský kapitál. Neoficiálně ovšem proto, aby ČEZu usnadnila jeho plány na odkup akcií.

ČEZ totiž není produktem trhu, nýbrž daleko spíše intenzivní péče všech zdejších vlád bez ohledu na to, jakého byly zabarvení. V 90.letech mu podstrojovaly Temelínem, v roce 2002 mu přivedly nevěsty v podobě distribučních společností a věnem mu daly exklusivní právo na koupi severočeských dolů. I teď ho před požadavkem, aby se v dividendách rozpustil loňský zisk stoprocentně, jeho zástupci spolehlivě ochránili: firma přece potřebuje kapitál na další rozvoj. Umetat cestičku k ještě větším ziskům mu nepochybně budou i nadále: přece si neodstaví dojnou krávu. Tu jim zdatně krmí management, který z toho samozřejmě přes opční programy akcií profituje také. Spokojeni tedy mohli být dneska všichni. Tedy přesněji: všichni akcionáři. Se spotřebiteli je to už horší. Doposud totiž šplhal ČEZ k vyšším a vyšším ziskům hlavně na jejich zádech.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .