Čeští Židé a dánská záchrana
Když se nacisté v roce 1943 rozhodli deportovat Židy z okupovaného Dánska, postavili se Dánové na jejich obranu.
Na rozdíl od většiny představitelů jiných zemí totiž považovali perzekuci svých spoluobčanů za zcela zásadní věc – a král Christian protestoval u německého ministerstva zahraničí ve zvláštní nótě s tím, že „přijetí zvláštních opatření vůči skupině lidí, kteří užívají po více než jedno sto let plných občanských práv, bude mít ty nejvážnější následky“.
Většinu z 8000 dánských Židů se tehdy podařilo s pomocí nežidovských Dánů převézt na člunech do Švédska, mimo dosah nacistické moci. Zachránilo se tak i několik českých uprchlíků, mezi nimi hrdinové nedělních Příběhů 20. století.
Věra Wienerová se narodila roku 1924 v židovské rodině v jihočeské Volyni. Po okupaci v březnu 1939 byla – stejně jako všichni mladí Židé na území protektorátu – vyloučena ze studia.
Jako mladá sionistka se začala připravovat na cestu do Palestiny a na život v kibucu: V přeškolovacím kurzu Alija se učila pracovat v zemědělství, mluvit hebrejsky, orientovat se v židovských dějinách.
Cesta do Palestiny se ale nezdařila: „Nedostali jsme povolení, a tak nás poslali do Dánska, abychom utekli před Němci. Bylo nás asi 15, jeli jsme vlakem z Prahy přes Berlín do Kodaně a tam nás rozdělili.“
V Dánsku pracovali Židé z českých zemí u sedláků, jako pomocníci v domácnostech, v mlékárnách. Němci zemi okupovali už v roce 1940 – o tři roky později vyhlásili výjimečný stav a několik tisíc dánských Židů chtěli deportovat, učinit i z nich oběti „konečného řešení židovské otázky“.
Tehdy začala operace na jejich záchranu – a díky solidaritě nežidovských Dánů unikla naprostá většina ohrožených přes moře do neutrálního Švédska.
Byla mezi nimi i Věra Wienerová: „Jeli jsme (se snoubencem a pozdějším manželem) na kole na severní břeh ostrova Sjællandu, kde pracují rybáři.
Šli jsme po ulici, zastavili jsme jednoho člověka a ptali jsme se, jestli nám může pomoct do Švédska. Cizího člověka. A on se ptal: ,Vy jste Židé?’ ,Jo.’ ,Tak pojďte se mnou.’ Vzal nás do svého domu a schoval nás.
Záchranná akce byla organizovaná, nakonec nás přivezli do přístavu v Kodani a naložili na loď, která vezla uhlí. Bylo tam ještě několik lidí. Seděli jsme v podpalubí na uhlí celou noc, nesměli jsme se ani hnout, kapitán všechno věděl, a řekl nám, že až budeme u švédských břehů, dá nám znamení.“
Věra zůstala ve Švédsku až do porážky nacismu. Z celé její rodiny přežila systematické vyvražďování evropských Židů jen ona a její starší sestra; rodiče a mladší sestra – která kvůli nízkému věku nemohla navštěvovat Alija školu – zemřeli ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.
Více se dozvíte z pořadu, který tentokrát připravil Adam Drda, a v němž budou kromě Věry Wienerové vzpomínat i Jutih Shaked rozená Stiastna a Arnošt Lederer.
Poslechněte si ho nahoře v článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.