Český rozhlas se vydává po stopách československých legií na Sibiři

30. srpen 2018
Československé legie v Jekatěrinburgu (1918)

Desetitisícům československých legionářů se před sto lety stala domovem Transsibiřská magistrála. Po jejich stopách se za Ural vydávají redaktoři Českého rozhlasu Martin Pouchlá a Ivan Studený.

„Legionáři po sobě zanechali památníky, ale budeme se ptát také pamětníků i pátrat v archivech,“ uvedla redaktorka.

Podle ní se situace liší místo od místa. „Některé pomníky jsou zanedbané, jiné jsou opravené. Názor Rusů na československé legionáře rozhodně není jednolitý a liší se hodně po celé Sibiři.“

„Různé archivní doklady, které se k nám dostaly, byly spíš negativní: spousta válečných příkoří byla dávána za vinu právě Čechoslovákům.“

Uvádí se, že legionářů v Rusku bylo až 60 tisíc, ale tyto počty se neustále měnily, protože vstupovali další a další lidé. Chtěli nejen pomoci v boji, ale pro bývalé zajatce to byla také vstupenka domů.
Martina Pouchlá

Na dobře organizovanou masu legionářského vojska na Sibiři si dělali nárok nejen spojenci, ale také velmi zajímala Lva Trockého. „Ten byl tehdy ministr války a chtěl z nich udělat Rudou armádu. Legionáři tak byli ve vleku různých zájmů, sami měli různé informace, takže to byla velmi komplikovaná situace.“

Redaktor Ivan Studený připomněl, že ruská společnost byla po dekády zásobována propagandou a legionáři tak nevnímá vždy jednoznačně.

Vydáváme se za Ural, přijedeme do Jekatěrinburgu, přes Krasnojarsk do Irkutsku k Bajkalskému jezeru. Odtud přeletíme do Vladivostoku, a pak zase zpátky... Budeme mapovat místa, kde zanechali naši legionáři znatelnou stopu.
Martina Pouchlá

„V Rusku v době 1. světové války žilo až 150 tisíc Čechoslováků. Ti založili v roce 1914 Českou družinu, což byly stovky dobrovolných vojáků, kteří se rozhodli, že budou bojovat.“

Čechoslovákům prý bylo jasné, že mají-li pomýšlet na vznik samostatného státu, musí nějak zasáhnout do bojů světové války na straně spojenců, tedy Anglie, Francie a Ruska. „První významná vítězná bitva byla u Zborova, po ní povolila ruská strana nábor dalších vojáků.“

Po bolševické revoluci uzavřeli bolševici příměří s Německem a naši legionáři najednou neměli kde bojovat... Začalo také masivní odzbrojování legionářů.
Ivan Studený

Změna ale přišla po bolševické revoluci. „Českoslovenští legionáři museli začít bojovat sami za sebe, aby se dostali domů, nebo mohli válčit tam, kde by si vydobyli samostatný stát.“

„Tak začal vítězný boj legionářů o magistrálu. Zůstali v Rusku a začali bojovat proti bolševikům, protože to po nich chtěli spojenci. Tento plán se po roce zhroutil a vojáci se vrátili domů,“ shrnul stručně historii československých legií na Sibiři Ivan Studený.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák

Související