Český rozhlas po stopách československé legie

Ve vesnici Posolská se památníky rozpadly... Pravda tu ale díky učitelce žije dál

Klíčovým úsekem při pohybu legií po transsibiřské magistrále směrem na východ byla cesta lemující jezero Bajkal. Kdyby se tamních tunelů zmocnili Rudí, byla by pro legionářské ešalony cesta do Vladivostoku uzavřená. 

Čechoslovákům pod velením podplukovníka Ušakova a kapitána Gajdy se ale podařilo bolševiky nedaleko vlakové stanice Posolská porazit. Jak se přesvědčili reportéři ve svém vědeckém dobrodružství, oběti bojů tam připomíná hned několik míst.

Na břehu Bajkalu stojí prostý dřevěný dům s tyrkysovým plotem, cíl naší dnešní cesty. Abychom překročili jeho práh, musíme překonat několikahodinovou jízdu březovými lesy podél západního cípu jezera. Deštěm a ledovým větrem nás vítá Posolská. Vesnice, ve které se v roce 1918 vylodili českoslovenští legionáři ze tří parníků a vpadli do týlu bolševických vojsk. 

Díky úspěchu této operace padla poslední bašta bolševické moci ve východní Sibiři. Čechoslováci se proto mohli vydat směrem k Vladivostoku. 

Oplocená paměť

Legie se vylodily nedaleko kláštera Spásy a Proměnění. Podle našeho průvodce Alexandra Turika posloužil klášter v době výsadku jako nemocnice. Leželi tady společně ranění Čechoslováci i bolševici. 

Kousek od kláštera nechalo občanské sdružení Paměť československých legií připevnit na masivní kámen pamětní desku. Ta ale není dostupná, stojí kolem ní plot. Turik vysvětluje, že se k desce nikdo nedostane, protože krátce po odhalení postavila obec na stejném místě vodárnu. 

Ulomená hlava Čechie

Když se cestující vlaku ve stanici Posolská podívají z okna, můžou si všimnout bílého kříže. Ze železničního mostu, který před sto lety legionáři bránili, je kříž dobře viditelný. Alexandr Turik vysvětluje, že sem kříž, který připomíná oběti padlé při obraně mostu, postavili společně s Čechem Tomášem Netopilem v roce 2006. 

Ve vesnici taky stály dvě velké mohyly, jedna patřila Čechoslovákům, druhá ruským padlým. Zbyly po nich jen trosky, pod břízami leží vysochaná hlava Čechie, ženy reprezentující vlast bojujících legionářů. Její nerozpoznatelné torzo dnes skrápí déšť a smývá ze zbytků kdysi velkolepého památníku koňská lejna. 

Prostý dřevěný dům

Usušit se vydáváme k učitelce z místní školy, Olze Alexejevně Bušině. Vypráví nám, že se snaží společně se svým manželem zachovat povědomí o místní historii.

Baví se s pamětníky, objasňuje minulost svým žákům a společně s nimi nosí také květiny k pomníkům, ať už patří komukoliv.

Na břehu Bajkalu stojí prostý dřevěný dům s tyrkysovým plotem, cíl naší dnešní cesty. Dokud se v něm bude svítit, nebude píseň o zlých Češích to jediné, co si lidé v Posolské v souvislosti s legionáři vybaví. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.