Český rozhlas po stopách československé legie
Legionáři hráli šachy, divadlo i fotbal. Jak se jezdí po Transsibiřské magistrále dnes?
Sibiřské veletoky i nekonečné lesy křižuje na svých více než 9 tisících kilometrech Transsibiřská magistrála. Část trasy z Moskvy do Vladivostoku v těchto dnech projíždí Martina Pouchlá a Ivan Studený v rámci svého vědeckého dobrodružství.
Život na kolejích měl pravidelný a jednotvárný režim, volný čas si legionáři krátili všelijak. Hráli se turnaje v šachu, ve fotbale, vznikala hudební tělesa, pěvecké spolky a divadelní soubory.
Nastupujeme na Transsibiřskou magistrálu – společně více než 30 hodin ve stísněných prostorách bude docela výzva.
Čtěte takéPo stopách československých legií
Ve vlaku chceme natočit rozvor s někým z vlakového personálu nebo spolucestujícími, a spoléháme přitom na rady našeho kolegy ruského původu, Alexeje Maximova. „Říkám, dejte si pozor, budou do vás tlačit alkohol, nechci vás pak zachraňovat,“ usmívá se Alexej.
V restauračním voze jsme přisedli k Andrejovi a jeho přátelům, kteří z Novosibirsku jedou 800 km po kolejích do Krasnojarska koupit ojeté BMW.
Nakonec jsme to byli my, kdo musel odpovídat na mnohé otázky, když se naši cestující chtěli ujistit, zda jsme návštěvou Sibiře patřičně nadšení. O legionářích ale nevěděli nic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
