Česko už trénuje na předsednictví EU

Oficiální slogan "Evropa bez bariér", který si vláda přichystala jako evidentní šťouchanec proti ochranářským opatřením Rakouska a Německa vůči zájemcům o práci z nových členských zemí, ztrácí vzhledem k šířící se hospodářské krizi na aktuálnosti každým dnem: ochranářské tendence nabývají na intenzitě v každé zemi s každým uzavřeným provozem.

V čem bude pravé jádro předsednictví, to ovšem mezitím zdejší politici a diplomaté nejen tuší, ale už zkoušejí v praxi. Konkrétně při dnešních rozhovorech s hlavním vyjednavačem Chorvatska o začlenění do EU Vladimirem Drobnjakem. Ten přirovnává vyjednání své země o vstup do EU, která byla zahájena koncem roku 2005, mezitím k alpinistickému horolezeckému výkonu: ze 33 kapitol jich zatím byla otevřena jen zhruba polovina a na počet těch uzavřených stačí prsty jedné ruky.

Vinu na tom nese podle Drobnjaka Evropská komise, která uprostřed vyjednávání změnila strategii. Důvodem zřejmě byly evidentní nedostatky při rozšiřovacích kolech v roce 2004 a 2007. Tehdy se kladl příliš malý důraz na to, aby požadované reformy a zákonné předpoklady byly uvedeny do praxe. Dodejme, že čisté svědomí nemá v tomto ohledu ani ČR: zákon o státní službě například český parlament před vstupem do EU přijal, ale od té doby už ho několikrát odložil a jestli vůbec někdy začne platit, je ve hvězdách. Ještě víc nesplněných požadavků mají na svém kontě Rumunsko a Bulharsko.

Proto teď EK žádá od nových kandidátů na vstup plnění předem, a to jak před zahájením jednání o určitých kapitolách, tak před jejich uzavřením. Doposud zadal Brusel Chorvatsku kolem 60 takových plnění a je pravděpodobné, že jich celkem bude kolem stovky.

Drobnjak uznává, že jde o užitečné požadavky, které zvyšují věrohodnost reformního procesu a přesně ho definují. Na druhé straně jde ale o časově velmi náročnou proceduru. Pro kapitolu o bezpečnosti potravin a o veterinárních standardech vyžadovala komise například čtyři plnění předem- což ovšem znamenalo, že záhřebské úřady musely vyprodukovat dva a půl tisíce stran dokumentů. A ty musel příslušný resort EK přezkoumat, aby se mohlo postupovat dál. Přesto je Drobnjak přesvědčen, že Chorvatsko svůj cíl, totiž ukončit přístupová jednání do jara 2009, může splnit,- pokud se ovšem na těchto "alpinistických horolezeckých výkonech" budou podílet obě strany.

Od českého předsednictví si Chorvatsko slibuje ale nejen pochopení pro své odhodlání stát se co nejrychleji členem unie. Je tu ale totiž ještě jedna věc, o které Vladimir Drobnjak dnes v Praze jednal- a která by mohla tvořit vážnou překážku rozšíření unie o Chorvatsko: země, která se chce stát členem, nesmí mít žádné územní spory se svými sousedy. I v tomto případě se postupovalo při rozšiřování v roce 2004 nedbale: mezi Slovinskem a Chorvatskem existují dohady o hraniční linii v moři, které nejsou uspokojivě vyřešeny. Chorvatský parlament sice letos zrušil zákaz rybolovu v chorvatských výsostných vodách, které sahaly až do půlky Jadranu, a vyšel tak Itálii a především Slovinsku vstříc.

Ve skutečnosti ale nejde ani tak o rybolov, jako o přístup do mezinárodních vod. Je teď na České republice, aby ve sporu mezi Chorvatskem a Slovinskem prostředkovala. Hezká slova o tom, že vstup Chorvatska je jedním z důležitých cílů českého předsednictví, tak dnes v Praze začala procházet zcela konkrétní zkouškou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .