Česko patří mezi klimatické premianty, chválí ministr Hladík. Naše závazky jsou nedostatečné, oponuje Zamouřil z Klimatické žaloby

„Je důležité pojmenovat ty problémy, které s sebou klimatická změna přináší: extrémní vlny veder, srážky, povodně a také dlouhá období sucha. Bez soustředěné činnosti celého světa to ale nemůžeme zlomit,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čtěte také

iROZHLAS

‚Největší možné vítězství klimatických důchodkyň.‘ Švýcarsko neřeší změnu klimatu, rozhodl soud

Úspěch žaloby je podle něj dán především rozdílnou klimatickou politikou unijních zemí a Švýcarska. „Evropská unie je lídrem v ochraně klimatu. Švýcarsko není členský stát EU, tedy nemá stanovené cíle ani politiky, nemá stanovené závazné předpisy a legislativní nařízení,“ vysvětluje.

Naopak podle českého spolku Klimatická žaloba je závěr soudu relevantní i pro Českou republiku, která by se měla inspirovat švýcarskou environmentální politikou.

„Švýcarsko má klimatický zákon, což je legálně vymahatelný závazek k ochraně klimatu. Česká republika zatím má nezávazné plány, jak by se mohly vyvíjet emise do budoucna. A ty plány ani dostatečně nespecifikují, jakým způsobem půjdeme ke klimatické neutralitě,“ myslí si člen rady spolku Jakub Zamouřil.

Čtěte také

Zdroje klimatických dezinformací? Lokální fosilní průmysl, odpor k regulacím a proruská propaganda, míní sociolog Pecka

Verdikt podle něj má formativní potenciál na klimatickou politiku, protože přesahuje do oblasti lidských práv. „Evropský soud pro lidská práva jasně stanovil, že změna klimatu zasahuje do práva na život a na ochranu zdraví, na svobodný a rodinný život, na samosprávu,“ vyjmenovává.

Nedostatečnou klimatickou politikou proto jednotlivé státy omezují práva svých občanů. Podle Hladíka se ale toto České republiky netýká, protože ta je v omezování změn klimatu aktivní.

„Česká republika plní všechny své klimatické závazky. Splňujeme podmínky Pařížské dohody a zároveň v ČR platí evropský klimatický zákon,“ podotýká Hladík. „Česká republika od roku 1990 snížila emise skleníkových plynů o 43 procent a do roku 2030 máme dosáhnout 55 procent. Jsme na trajektorii, kterou určitě splníme.“

Dotace nestačí, důležitý je reálný dopad

Jenže podle Klimatické žaloby jsou naše závazky nedostatečné. „ČR plní závazky, ke kterým se sama zavázala a které jsou příliš nízké, aby naplnily cíle Pařížské dohody,“ kritizuje Zamouřil.

„Aby se celosvětové oteplení zastavilo na jednom a půl až dvou stupních, bylo by potřeba přijmout ambicióznější cíle a opatření. Česká republika musí přinést vlastní cíle a nečekat jenom na to, co nařídí EU.“

Čtěte také

Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog

Takové kritice se ale Hladík brání. „Jsme nejrychlejší a v Evropě jsme chváleni jako premianti za to, jak rychle zateplujeme domy a kancelářské budovy,“ chválí aktivity. „Nová zelená úsporám je jednoznačně nejpopulárnější nástroj, který kopíruje celá řada členských států EU. Navíc máme konkrétní program pro transformaci uhelných regionů.“

Kromě toho vyzdvihuje legislativní změny týkající se komunitní energetiky a obnovitelných zdrojů a podotýká, že cíle jsou přizpůsobovány jednotlivým zemím na základě jejich průmyslovosti a možností nahrazovat energetické zdroje.

„Oceňuji, co ministerstvo dělá. Je to podle mě důležité, ale nestačí říct, co všechno čerpáme a co všechno se staví a splňuje. Důležité je podívat se na to, o kolik se reálně snižují emise skleníkových plynů a jak se reálně budou snižovat do budoucna,“ oponuje Zamouřil. Vlastní návrhy na zlepšení ale spolek nemá.

Více podrobností o verdiktu, českých klimatických závazcích i vlivu environmentální politiky na konkurenceschopnost jednotlivých odvětví si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.