Česká kronika: sto let našeho státu ve sto příbězích
Století, ohraničené letopočty 1918 a 2018, přineslo našim zemím nejednu převratnou událost. Získávání a opětovné ztráty samostatnosti, válečný konflikt, vojenské okupace, léta svobody i nesvobody. Nebyly to ale vždy jen zásadní politické události, které ovlivňovaly život obyvatel Československa a České republiky.
Sto let od 28. října 1918 připomněl stodílný cyklus Česká kronika. Prostřednictvím méně známých, nebo i zcela zapomenutých událostí z posledních sta let nabídl posluchačům tak trochu jiný pohled na naše dějiny. Vždyť třeba právě v onom roce 1918 nedošlo jen k vyhlášení naší samostatnosti.
Každý díl České kroniky nabídl vždy dva pohledy na jednu událost: příběh, zpracovaný formou čtyřminutového dokudramatu, doplněný stejně dlouhým rozhovorem s historiky a odborníky.
Ti měli zasadit historické děje do souvislostí a vysvětlit jejich význam. Spíše než na velkou politiku jsme se zaměřili na malé dějiny všedního dne, na vyprávění o tom, čím naše země a její obyvatelé žili posledních sto let a jak je velké dějiny ovlivňovaly.
Celý cyklus si můžete přečíst a poslechnout v článcích níže.
Nejnovější články
-
Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha
Do dějin odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.
-
Rok 1925: Objev Věstonické venuše, symbolu pravěkého umění
Zatím náš nejznámější archeologický nález, který se stal 13. července 1925 na jižní Moravě.
-
Rok 1933: Lidé bez práce
Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?
-
Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa
Legenda vypravuje, že někdy v polovině 1. světové války se v Římě u malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé odboje: T. G. Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.