Česká archeologie se otevírá všem, kteří ji chtějí poznávat a vyrazit za ní do krajiny

1. červen 2020

Díky nové digitální výzkumné infrastruktuře s názvem Archeologický informační systém ČR můžete poznávat skrytá, ale archeologicky významná místa České republiky. Musíte od počítače ale vstát a za památkami vyrazit osobně!

Souhrnná digitalizace archeologických strojů pro nadšence přináší informace o hradech, tvrzích, hradištích nebo také pravěkých pohřebištích v jediném systému, který je zpřístupňuje široké veřejnosti. Rozsáhlá digitalizace materiálů je velmi užitečná i pro profesionální archeology. Díky ní totiž mají obrovské množství informací na jednom místě a jednotlivé poznatky mohou dávat do souvislosti.

Archeologický informační systém České republiky uvádí do provozu Archeologický ústav AV ČR v Praze a Brně. Systém souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů českých archeologů a dává je k dispozici veřejnosti.

Hlavním nástrojem sběru informací o archeologických výzkumech je Archeologická mapa České republiky. V ní najdete aktuální archeologickou agendu, například přípravu developerských projektů na archeologicky významných místech. V Digitálním archivu pak zájemci zase najdou záznamy z archeologických výzkumů. Jsou v něm k dispozici desítky tisíc dokumentů o českém archeologickém dědictví, například terénní i letecké fotografie archeologických lokalit.

Výlet na pohřebiště

Pro laiky je obrovským přínosem i Archeologický atlas, který předkládá obrovské množství dat o místech v krajině tak, aby lidé dokázali místa spojená s historií najít, poznat a lépe pochopit.

Čtěte také

„Každý člověk, který Atlas využije, může se získanými materiály vyrazit do terénu a poznat místa archeologicky známá, ale i neznámá na vlastní kůži přímo v naší krajině,“ říká vedoucí projektu v Archeologickém ústavu AV ČR David Novák. Díky systému je totiž možné najít také místa, která nejsou na první pohled viditelná. Zajímavé odborné i populární informace obsahuje také integrovaný portál Praha archeologická.

Nechceme, aby lidé seděli doma a něco studovali. Chceme, aby nacházeli podněty k vlastním výpravám.


David Novák

Uvidíte místa ve stavu, ve kterém je viděl jen jejich objevitel

Archeologové jsou si vědomi, že každý archeologický výzkum v podstatě zničí neopakovatelnost naleziště. Proto velmi pečlivě dokumentují všechny detaily, které poté do digitálního systému vkládají. Tento zdroj má sjednotit obrovské množství dat, která byla doposud přístupna roztříštěně na mnoha informačních zdrojích. Tento systém je propojil. Souvztažnost zdánlivě nesouvisejících archeologických fakt mohou odborníci odhalit právě až ve chvíli, kdy jsou na jednom místě.

Severní vstup do areálu hradiště Češov

„Studujeme rozvoj jednotlivých kultur a civilizací na našem území,“ říká Novák. „Odhalujeme, odkud naši předkové přicházeli a jak se v krajině chovali, kde umístili svá sídla a kde pohřbívali.“ Už zmiňované usouvztažnění takových dat podle Nováka umožní archeologům pohled na problémy historického vývoje v „makroměřítku“ a pohled na vývoj společnosti jako celku.

Zveřejněním velkého množství informací o archeologii a výzkumu se podle Nováka také mění přístup archeologické obce. Ne všichni archeologové totiž podle něj byli vždy přesvědčeni o tom, že by jejich poznatky měly být veřejné.

autoři: Martina Rasch , mrk
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.