Černí brigádníci

24. září 2010

Čeleď kormoránovitých zahrnuje asi třicet druhů rozšířených po celém světě, většina z nich obývá jižní polokouli. Spolu s pelikány a tereji patří ke guánovým druhům. V některých letech hnízdí na pobřeží Chile a Peru čtyřicet až padesát milionů mořských ptáků. Ostrovy, kde guánoví ptáci hnízdí, jsou pokryty několikametrovou vrstvou trusu, zbytků ryb a mrtvých mláďat, a nenajdeme zde ani stopu vegetace. Vlivem slunce trus mineralizuje a mění se v komerčně hojně využívané hnojivo.

Ve východní Asii byli kormoráni používáni k lovu. Místní rybáři využívali skutečnosti, že kormorán musí s ulovenou rybou vyplavat na hladinu, ptáky poutali na dlouhé tenké hedvábné šňůry k rybářským člunům. Na krk navlečený kroužek jim bránil kořist polknout. Popsaný způsob rybolovu se dodnes používá v Makedonii.

Všichni kormoráni severní polokoule jsou tmaví, jedním z nich je i kormorán velký, další z nepřehlédnutelných zimujících druhů. Zatímco hnízdní areál našich kormoránů je omezen na jih Čech a Moravy, v zimním období je zastihneme na většině našich větších řek. Nejlépe dokládá růst početnosti zimujících jedinců poslední celostátní sčítání vodních ptáků z ledna minulého roku. Nejpočetnějším druhem byla kachna divoká, jež řádově přesahovala početnost ostatních druhů, dále následoval kormorán velký a lyska černá.

Kormoráni jsou velcí, nápadní černozelení ptáci s bílým hrdlem a tvářemi. Mladší jedinci jsou zbarveni dohněda a mají bělavé břicho. Ve vodě se díky méně pneumatizované kostře pohybují hluboce ponořeni, krk mají dlouhý a vzpřímený, na protáhlé hlavě charakteristický dlouhý hákovitý zobák držený šikmo vzhůru. Ostrá špička na konci zobáku jim slouží k pevnějšímu uchopování ryb, vnější nosní otvory mají zarostlé.

Kormoráni patří k veslonohým. Všechny čtyři prsty mají spojeny plovací blánou, zadní prst je odtažitelný, umožňuje jim usedat na větve stromů a skalní římsy. Nohy jsou umístěny až v zadní třetině těla, těžko se proto pohybují po souši, zato ale velmi dobře plavou. Dokáží se z hladiny potopit až do hloubky 15 metrů, pod vodou setrvávají 15-30 vteřin, někdy ale i přes minutu.

Některé mořské druhy se chytily do rybářských sítí v hloubkách přesahujících 35 metrů. Při potápění pohybují oběma nohama paralelně podle těla jako vesly, dlouhý ocas používají jako hloubkové kormidlo. Vodou nasákavé peří jim slouží k dosažení hlubšího ponoru. Díky tomu jsou schopni, na rozdíl od ostatních veslonohých, potápějících se střemhlav, lovit i ryby zdržující se u dna. Peří pak ale musí delší dobu sušit - často je lze pozorovat v charakteristické póze s roztaženými křídly.

Kormoráni jsou velcí jedlíci, usazují se na místech, kde jim rybnaté vody umožňují snadnou obživu. Právě pro velkou spotřebu ryb je rybáři považují za velké škůdce hlavně na násadových rybnících, kde se kormoráni chovají doslova jako liška v kurníku. Proto se je rybáři snaží plašit a znemožňují jim hnízdění. Dochází tu ke střetu zájmů zvířete a člověka. Bude to ale člověk, kterého čeká řešení tohoto problému. Snad se ho zhostí moudře a se ctí.

autor: David Schovánek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.