Černá smrt a délka života

Morová epidemie známá jako černá smrt vyhladila asi 30 % obyvatel Evropy. V Londýně bylo toto číslo ještě vyšší – v letech 1347 až 1351 zde zemřela téměř polovina lidí. Ostatky některých z nich zkoumá Sharon De Witteová z americké Jihokarolínské univerzity. Již dříve analyzovala kostry 600 lidí, kteří zemřeli během epidemie a po ní. Nyní se naopak zaměřila na kostry 300 lidí, kteří zemřeli v 11. a 12. století – tedy ještě předtím, než černá smrt udeřila.
Na kostrách sledovala známky, které vypovídají o věku zemřelého i zdravotním stavu a kvalitě výživy. Cílem studie bylo porovnat průměrnou délku života Londýňanů před epidemií a po ní a zjistit tak, jaký měla černá smrt dopad na lidskou evoluci.

Výsledky studie prokázaly, že po skončení epidemie se lidé začali dožívat podstatně vyššího věku než v předcházejících obdobích. Mnoho z nich dokonce zemřelo ve věku přes 70 let. Navýšení délky života Sharon De Witteová připisuje dvěma faktorům. Za prvé, černou smrt přežívali hlavně odolní lidé v dobrém zdravotním stavu. A za druhé, životní standard se po skočení epidemie zvýšil, takže i lidé z nižších vrstev měli lepší výživu a životní podmínky. Tento efekt známe i z moderních populací, kde zlepšení stravy, hygienických podmínek a zdravotní péče přináší pokles počtu úmrtí vyvolaných infekčními chorobami.

Kostry v masovém hrobě, který vznikl při další morové ráně ve Francii (1720-1721).|foto: licence Public Domain (eng)

Zdroj: University of South Carolina