Černá smrt a délka života
Poté, co Londýn zdecimovala epidemie černé smrti, se jeho obyvatelé začali dožívat vyššího věku. Dokazuje to zkoumání koster z doby před epidemií, během ní i po ní.
Morová epidemie známá jako černá smrt vyhladila asi 30 % obyvatel Evropy. V Londýně bylo toto číslo ještě vyšší – v letech 1347 až 1351 zde zemřela téměř polovina lidí. Ostatky některých z nich zkoumá Sharon De Witteová z americké Jihokarolínské univerzity. Již dříve analyzovala kostry 600 lidí, kteří zemřeli během epidemie a po ní. Nyní se naopak zaměřila na kostry 300 lidí, kteří zemřeli v 11. a 12. století – tedy ještě předtím, než černá smrt udeřila.
Na kostrách sledovala známky, které vypovídají o věku zemřelého i zdravotním stavu a kvalitě výživy. Cílem studie bylo porovnat průměrnou délku života Londýňanů před epidemií a po ní a zjistit tak, jaký měla černá smrt dopad na lidskou evoluci.
Výsledky studie prokázaly, že po skončení epidemie se lidé začali dožívat podstatně vyššího věku než v předcházejících obdobích. Mnoho z nich dokonce zemřelo ve věku přes 70 let. Navýšení délky života Sharon De Witteová připisuje dvěma faktorům. Za prvé, černou smrt přežívali hlavně odolní lidé v dobrém zdravotním stavu. A za druhé, životní standard se po skočení epidemie zvýšil, takže i lidé z nižších vrstev měli lepší výživu a životní podmínky. Tento efekt známe i z moderních populací, kde zlepšení stravy, hygienických podmínek a zdravotní péče přináší pokles počtu úmrtí vyvolaných infekčními chorobami.
Zdroj: University of South Carolina
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
