Černá Hora vstupuje do NATO, ale společnost je rozdělená, říká diplomatka
Summit lídrů členských zemí Severoatlantické aliance přivítal minulý týden dva nováčky – amerického prezidenta Donalda Trumpa a černohorského premiéra. Dušek Markovič zažíval historické chvíle. Černá Hora se totiž stává 29. členskou zemí NATO, i když je ohledně toho tamější společnost rozpolcená. „Členství pro ně má znamenat zvýšení investic a tlaku na implementaci reforem,” říká diplomatka a bývalá vedoucí mise OBSE v Černé Hoře Janina Hřebíčková, která je hostem Interview Plus.
Britský list Guardian se odvolává na průzkum veřejného mínění, podle něhož je 39,5 procenta občanů Černé Hory pro členství v NATO a 39,7 proti. Podle Hřebíčkové je společnost rozdělená od roku 2006, kdy Černá Hora získala znovu svoji nezávislost.
Černá Hora se stane členskou zemí Severoatlantické aliance 5. června 2017. Přístupový protokol, který podepisuje každý nový člen, podepsali zástupci Černé Hory 19. května minulého roku. Balkánská země s 620 tisíci obyvateli se stane 29. členskou zemí NATO.
„Musíme ale vzít v úvahu více zdrojů. Podle těch, které jsem měla k dispozici, když jsem tam pracovala, je to tak, že je 43 procent pro, zbytek proti. Pravda je, že jde o rozkol. Je to malá většina, která si přála nezávislou Černou Horu a vstup do NATO,” tvrdí Hřebíčková.
Malá a strategická
Diplomatka vysvětluje, že nejde jen o politický spor. „Dá se říct, že je to takový tradiční spor mezi hodnotami prozápadními a provýchodními, mezi východní byzantskou a západní byzantskou částí. Po dezintegraci Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie jde také o spor politický, bezpečnostní. Řeší, jakým směrem se Černá Hora jakožto malá, ale strategicky důležitá zemička má vydat,” říká.
„Černohorská vláda vždycky říkala, že jejich země musela po těch 180 let vždycky projít násilími, válkami. Ona považuje vstup do NATO a Evropské unie za nejdůležitější nejen politické, ale i společenské rozhodnutí v novodobé historii Černé Hory, logické, civilizační a kulturní zapojení Černé Hory na Západ, k západním hodnotám. Členství v NATO by mělo být zárukou toho, že už nikdy nenastane situace, jako bylo zatažení Černé Hory do války Srbska s NATO. Členství pro ně má znamenat zvýšení investic, tlaku na mechanismy, na implementaci reforem,” popisuje diplomatka.
Odpůrci vstupu argumentují hlavně náboženstvím. „Jedním je 300 let staré přátelství se srbskou a ruskou pravoslavnou církví. Církev hraje bohužel enormně důležitou politickou roli na celém území západního Balkánu. Vstup považují za nepřátelský krok,” říká Hřebíčková.
Desetileté dítě
Členství v NATO pro ně má znamenat zvýšení investic, tlaku na mechanismy, na implementaci reforem.Janina Hřebíčková
Členství v Evropské unii vyžaduje plnění několika požadavků, jako jsou například vláda zákona nebo fungující instituce. Daří se je Černé Hoře plnit? „Musíme si uvědomit fakta. Černá Hora je nezávislá deset let. Je to vlastně desetileté dítě. Když je někomu deset, tak ještě logicky neplní všechno, co plnit má. Musíme být ale féroví a říci, že v třeba v otázce budování institucí a naplňování práva jsou ještě velké rezervy. Z druhé strany je třeba říci, že ve srovnání se sousedy si Černá Hora vede velice dobře, dalo by se říci, že nejlépe,” odpovídá diplomatka.
Bezpečnostní reformy byly splněny na 95 procent. „To byl důvod, proč NATO souhlasilo s tím, aby se Černá Hora stala 29. zemí. Všimněte si, že je to jediná země, která poprvé v historii vchází do tohoto společenství sama,” říká Hřebíčková.
Jakou roli hrají v Černé hoře Srbové? Kam se vydá Balkán? Poslechněte si celé Interview Plus s diplomatkou a bývalou vedoucí mise OBSE v Černé Hoře Janinou Hřebíčkovou >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
