Centrosom je produktem symbiózy

22. září 2010

Životně důležitá "součástka" živočišných buněk je zřejmě potomkem organismu, který žil původně zcela nezávisle a teprve dodatečně se dal do služeb buňky, která jej polapila.

Centrosom je buněčná organela, která sehrává klíčovou roli při dělení živočišných buněk. O jeho původ se hádají generace vědců. Už ve dvacátých letech minulého století viděli někteří biologové v centrosomu potomka dávného jednobuněčného symbionta, který žil původně volně a teprve dodatečně se dostal do nitra cizí buňky a začal s ní spolupracovat. Teorie se neprosadila. Vědci se zatím shodli na tom, že symbiózou vznikly jiné dva typy buněčných organel - mitochondrie a plastidy.

Američtí biologové Mark Alliegro a Mary Anne Alliegrová z Marine Biological Laboratory teorii o symbiotickém původu centrosomu vzkřísili. Objevili v této organele u měkkýše z rodu Spisula ribonukleovou kyselinu, která je zřejmě pozůstatkem dávné jednoduché dědičné informace volně žijícího organismu. RNA z centrosomu se vytváří podle dědičné informace, která neobsahuje tzv. introny. Jako introny označují genetici ty části genů, podle nichž se sice tvoří molekuly RNA, ale při finální úpravě molekuly jsou z RNA nakonec vystřiženy. Geny bez intronů jsou typické pro nejnižší formy života, např. viry nebo bakterie. Z toho Alliegovi usuzují, že centrozom vznikl z nějakého jednoduchého organismu.

Alliegrovým zničil jejich neworleanský domov a laboratoř hurikán Katrina. Zasvé vzala i většina výsledků několikaletého bádání nad centrosomem. Naštěstí se i v tomto případě projevila "symbióza" - tentokrát mezilidská. V poděkování na konci článku otištěného v prestižním vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences jsou kromě vědců, kteří Allegrovým podali pomocnou ruku, zmíněni například i manželé Bruce a Sharon Waddelovi z louisianského města Slidell, kteří u sebe nechali oba vědce po hurikánu bydlet a v kuchyni jim dokonce pomohli zřídit improvizovanou laboratoř.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.