Časná infekce urychluje stárnutí

Nemoci související s vyšším věkem se někdy připisují následkům zánětu, kterým imunitní systém reaguje na infekci. Zvláště rizikový je zřejmě zánět v raném dětství, kdy imunitní systém ještě není vyzrálý. Vztah mezi infekcí a délkou života nyní demonstrovali vědci ze Sheffieldské univerzity na potemnících moučných (Tenebrio molitor). Larvám těchto brouků (které pod přezdívku mouční červi dobře znají všichni teraristé) dali sníst mrtvé bakterie nebo kousky nylonu. Dosáhli tím podráždění střev larev a zánětlivé reakce. Larvy přežily a dospěly v brouky, ale délka jejich života byla o 10 % kratší. Normálně se potemníci dožívají 224 dní, ale ti, kteří vyrostli z „infikovaných” larev, žili v průměru jen 202 dní.

Příčinou jejich předčasného skonu bylo ucpání malpigických trubic, které mají podobnou funkci jako ledviny. Látkou, která je ucpala, byl pigment melanin, který u brouků vzniká při aktivaci imunitního systému. Lidé fungují jinak, ale některé studie naznačují, že příliš časné setkání s infekcí může negativně ovlivnit i jejich délku života. Například za 60 let po epidemii chřipky z roku 1918 se o 25 % zvýšil výskyt srdečních onemocnění. Naopak snížení počtu nakažlivých dětských nemocí může být jednou z příčin, proč se ve vyspělých zemích prodloužila průměrná délka lidského života.

Zdroj: PLoS ONE