Byla Lucy šplhavec?

Asi před 3,5 miliony let se v Africe objevil druh Australopithecus afarensis, k němuž patří i slavná kostra Lucy. Antropologové se většinou shodují na tom, že Lucy a její bližní už dokázali chodit po dvou končetinách. Otázkou ale zůstává, jestli proto ztratili schopnost efektivně se pohybovat po stromech. Lucyina noha se k tomuto účelu příliš nehodí – má rigidní kotník, je klenutá a nemá palec schopný opozice vůči ostatním prstům. To samé bychom ale mohli říci o noze současných lovců a sběračů, kteří po stromech šplhají velmi obratně.

Antropolog Nathaniel Dominy z Dartmouth College a jeho kolegové srovnávali lovce a sběrače z ugandského kmene Twa se zemědělci ze sousedního kmene Bakiga. Na Filipínách pak porovnali kmen lovců a sběračů Agta se zemědělským kmenem Manobo. Příslušníci kmenů Twa a Agta pravidelně šplhají na stromy, aby získali med. Dělají to stejným způsobem – přiloží plochy chodidel ke kmeni a za pomoci rukou po něm stoupají vzhůru.

Vědci zjistili, že nohy lovců a sběračů se mohou v kotníku ohnout do úhlu víc než 45 stupňů, což je zcela mimo rozsah lidí z industrializovaných společností. Jejich kosti jsou však stejné, což naznačuje, že extrémní dorziflexi umožňují měkké tkáně jako jsou svaly a šlachy. Tuto teorii podpořil i objev, že lýtka kmenů Twa a Agta obsahují delší svalová vlákna než lýtka zemědělských kmenů. O Lucy to pak vypovídá, že bez ohledu na svou bipední chůzi se mohla efektivně pohybovat v původním prostředí předků člověka – tedy na stromech.

Zdroj: ScienceDaily, PNAS