Bush v Latinské Americe

České sdělovací prostředky si této cesty všimly, informovaly však většinou jenom o bouřlivých demonstracích, které pořádali odpůrci Bushovy administrativy po celé jeho cestě.

Schůzka presidentů měla za cíl pokročit v zavedení Volného obchodu pro Ameriku, který se plánuje už od roku 1994 a měl být zaveden v příštím roce. Nepodařilo se. Je to poprvé, co presidentský summit Ameriky skončil bez dohody v závěrečné deklaraci. Proti se postavili presidenti Argentiny, Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a Venezuely. Populistický venezuelský president Hugo Chavez přichází s programem obnovit vágní bolívarské ideje z počátku předminulého století, kdy právě jeho země hrála vůdčí úlohu. A tvrdí, že Zóna volného obchodu, kterou prosazují Spojené státy, je mrtva. "Je mrtva," opakoval na summitu několikrát.

Ostatní z pětice zemí nejsou tak jednoznačně proti zavedení Zóny. Vadí jim zejména, že Spojené státy dotují své zemědělce, což je zvýhodňuje proti jejich kolegům na jihu. Rozhodli se dát Washingtonu šanci, aby zrušil zmíněné dotace, a to do prosincové schůzky Světové organizace obchodu v Hong Kongu. President Bush prohlásil, že je ochoten to udělat, když tak učiní i jiné země. Příspěvky, které poskytuje Evropská unie svým zemědělcům, je tedy podle něj hlavní těžkostí při dalším jednání o Zóně volného obchodu pro Ameriku. Jak vidět, je to neprůchodné.

Země, které v Americe odmítají volný obchod, představují 5% světového obchodu, ty zbývající, které ho neodmítají, plných 30%. Jediná vláda, která už nějaké zkušenosti s volným obchodem s USA a Kanadou má, je Mexiko. A Mexičané si vůbec nestěžují. Ovšem, mají se Spojenými státy zvláštní vztahy v mnoha oblastech.

Z argentinského letoviska Mar del Plata odcestoval Bush do Brazílie. President Luiz Inácio (inásiu) Lula da Silva ho přijal vřele, i když zatím volný obchod se severním sousedem odmítá. Nepřistoupil ani na některé požadavky presidentovy ochranky. Prohlásil, že v jeho zemi nehrozí terorismus, a proto není třeba uzavírat letecký prostor nad místem přistání amerického presidenta. A také odmítl, aby jeho soukromé sídlo prohledali agenti z USA. V této situaci se jevila brazilským sdělovacím prostředkům Bushova obava z terorismu jako směšná. Jinak byl ovšem Lula vzorným hostitelem.

Ricardo Berzoini (ricardu bersojny), předseda Strany pracujících, které současný president vděčí za své křeslo, prohlásil, že sice protestuje proti Bushově přítomnosti, ale že Lula je presidentem všech Brazilců. George Bush se vyjádřil podobně. Řekl doslova: "Chápu, že ne všichni se mnou souhlasí, a to nejen v Latinské Americe. Po celém světě najdete lidi, kteří si myslí něco jiného než já. Na tom však nezáleží. Takové věci se stávají, když člověk musí přijímat rozhodnutí."

Do Panamy přiletěl Bush těsně po státním svátku, který připomíná rok 1903, kdy se země za vydatné pomoci Spojených států odtrhla od Kolumbie. Mezi lidmi však spíš panuje vzpomínka na rok 1989, kdy téměř třicet tisíc severoamerických vojáků vtrhlo do země, aby na příkaz Washingtonu odstranili vládu zkorumpovaného generála Manuela Antonia Noriegy. Zahynuly při tom dva tisíce Panamců. Bodů k jednání bylo mnoho, některé z nich nebyly zveřejněny. Třeba úklid na dvou bývalých základnách USA, které jsou zaneřáděny střelivem a betonem. Odhaduje se, že by to mohlo stát až půl miliardy dolarů.

Jiným tématem mohlo být znovu založení vojenské základny Spojených států, které v roce 1999 předaly správu průplavu do rukou Panamců. Ale hlavním bodem bylo jistě ujištění panamské vlády, že bude podporovat Bushe proti venezuelskému presidentovi Chavezovi. Ten rozhazuje v Latinské Americe - i jinde - peníze, které získává za ropu na svém území. Ačkoli se za ní platí stále více, vzrostl počet chudých Venezolanů v posledních třech letech čtyřikrát. Tak to alespoň udávají některé severoamerické zdroje. Washington je znepokojen možností, že by levicového populistu Chaveze mohli následovat další. Do konce příštího roku mají mít presidentské volby ve dvanácti latinskoamerických zemích.

S politikou Bushovy vlády vůči Latinské Americe nesouhlasí přímo v USA opoziční Demokratická strana. Vyčítá vládnoucí administrativě, že už druhým rokem omezuje podporu na rozvoj chudých regionů svých jižních sousedů, ačkoli při nástupu do druhého volebního období president Bush prohlásil, že právě Amerika - tedy celá - bude jednou z jeho priorit. Lídr demokratů v Senátu Harry Reid to shrnul takto: "President a jeho lidé si myslí, že všechno vyřeší podpis na smouvě o volném obchodu. Ale tyhle země potřebují mnohem víc než to". Co ovšem potřebují to, neřekl.