Bursík zvítězil, koalice zkomírá

Stanovy, podle kterých se tyto dva vrcholové stranické orgány drží vzájemně v šachu, sice nezměnili, ale vzhledem k novému složení rady přestal tento problém tlačit.

Dana Kuchtová a spol. odchází, jak oznámila, do "konstruktivní" vnitrostranické opozice. Co to znamená, to se ještě ukáže. Obstrukce jejích příznivců na sjezdu zatím moc konstruktivní nebyly. Ani vize, kterou by nastínila do budoucna, nebyla podle reakcí pozorovatelů nijak přesvědčivá. Přesto nemůže Martin Bursík složit ruce do klína.

Co totiž jeho sympatizanti na sjezdu změnit nemohli, je složení poslaneckého klubu. Tamní dvě poslankyně, Jakubková a Zubová, otevřeně s Danou Kuchtovou sympatizují a v minulosti si neustále stěžovaly na "nedostatek informací" a na "špatnou kooperaci" s Bursíkem a jeho příznivci. Mimo jiné si ale například přály, aby rozhodování klubu Zelených bylo předem domlouváno a bylo jednomyslné. Tedy jinak řečeno, aby v něm měly právo veta. To se samozřejmě stěží stane a tak poslankyně Jakubková už naznačila, že v říjnu, až se bude hlasovat o radaru, by například mohla z poslaneckého klubu vystoupit. Podobnými myšlenkami se zaobírá i její kolegyně Zubová. Bez obou poslankyň by měla vládní koalice - ryze početně- sto hlasů, a to i za předpokladu, že do vládního tábora počítáme dál poslance za ODS Tlustého. Na Bursíkovi teď bude, jak si s oběma svými kolegyněmi v parlamentu poradí. Faktem je, že kdokoliv se jich v minulosti zeptal, co vlastně chtějí, dostal jen stereotypní odpověď, že hodlají "plnit vládní program". Jak to bude vypadat konkrétně třeba v případě amerického radaru, je otázka. Faktem je, že vládní prohlášení o něm nemluví. Lze v něm nalézt jen všeobecný odstavec o tom, že - cituji- "V kontextu nových bezpečnostních hrozeb a rizik a z hlediska zajištění bezpečnosti České republiky vláda považuje euroatlantický bezpečnostní prostor za nedělitelný.

Za nezbytné je třeba považovat udržení a další rozvíjení transatlantické vazby mezi EU a USA a plně bude využíván rámec NATO." Tolik citát z vládního prohlášení, ze kterého by se zdálo, že schválení radaru v rámci vládního prohlášení by při dobré vůli nemuselo stát nic v cestě. Jenže je tu ještě druhá polovina odstavce, a ta už tak jednoznačná není. Cituji: "Česká republika bude zároveň podporovat výraznější převzetí zodpovědnosti členů EU za společnou bezpečnost, aniž by došlo k narušení stávajícího bezpečnostního rámce, stejně jako společný postup EU vůči jejímu nejbližšímu okolí a sousedům, který napomůže stabilitě a prosperitě těchto oblastí, a tudíž i stabilitě EU." Konec citátu. Zda se v Evropě běžně nahlíží na americký radar v Česku a na rakety v Polsku jako na "příspěvek ke stabilitě", je vskutku otázka. S tím by ostatně mohly mít ve vládní koalici problém nejen obě poslankyně Zelených.

Na diplomatické umění Martina Bursíka budou v každém případě kladeny při hlasování o radaru vysoké nároky. Že by nějaké zvláštní vlohy v tomto ohledu měl, to na sjezdu neprokázal.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .