Bursík o prezidentovi
Na výroku Martina Bursíka, že postup prezidenta po volbách je motivován snahou o znovuzvolení, je nejzajímavější reakce Hradu, že se podle prezidenta jedná od Bursíka o "mimořádně urážlivé" vyjádření. Bursík ale určitě není sám, kdo nabyl dojmu, že prezident míní pověřit sestavením vlády toho, kdo za ním přijde s nějakou formou velké koalice ODS a ČSSD. Je to totiž řešení, které se z volební matematiky logicky nabízí. Jedinou jeho vadou je, že naštve občany, kterým se ve vypjaté kampani dvě nejsilnější strany předváděly jako oheň a voda.
Přesvědčit nyní voliče, že existuje i studený oheň a ohnivá voda, čili i šance na nějakou pravolevou dohodu, vyžaduje velice delikátní strategii. Komplikovat to náznaky, že prezidentovi není lhostejné, zda zůstane či nezůstane v úřadu, a upozorňovat, že se o tom rozhoduje právě nyní, je z pohledu Hradu spíše nežádoucí, než urážlivé. Pokud jde o Martina Bursíka, kterému se velká koalice zjevně nezamlouvá, hodí se pro pořádek upozornit, že Zelení mohou jejímu vzniku jednoduše zabránit.
Otázkou pro Martina Bursíka není, zda je velká koalice špatným řešením. To ví každý. Zelení ať řeší, co je menším zlem: zda vzniku velké koalice přihlížet a nést za ni odpovědnost, anebo zda po krachu trojkoalice podpořit levici a nést odpovědnost za to, že nepřímý vliv na politiku budou mít komunisté. Je-li pro Zelené velká koalice menším zlem, nedává smysl kritizovat za její vznik prezidenta. Pokud si ČSSD a ODS rozdělí mezi sebe moc, nebude to pouze kvůli snaze prezidenta udržet se na Hradě, ale také kvůli tomu, že máme Zelené, kteří jsou unikátně alergičtí na levici.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
