Budou mít Velikonoce pevné datum?

Ježíš uzdravuje nemocné a vysvobozuje vězně

Proč letos Velikonoce připadají právě až na dnešek, 21. duben? Fenomén pohyblivého svátku vysvětluje americký magazín Time. Podotýká, že jindy nastávají Velikonoce podstatně dříve, i když věřící podle týdeníku trvají na tom, že to je vždy ve správný čas. Za „stěhování“ v čase však může historický vývoj církevního kalendáře.

Daniel Kroupa: Tradice, náboženství a Velikonoce

Velkopáteční Křížová cesta

Jak opojný byl ten pocit svobody, když jsem se jako mladý člověk odpoutal z finanční závislosti na rodičích a říkal jsem si, že teď konečně mohu svůj život utvářet po svém!

Time připomíná, že takzvaný nikajský koncil rozhodl už v roce 325, že svátek Kristova ukřižování a vzkříšení se bude slavit vždy první neděli po prvním úplňku, který přijde po 21. březnu. Týž koncil ostatně vymezil i datum začátku jara, nám všem dobře známé. Potíž je v tom, že lunární kalendář neodpovídá tomu gregoriánskému, který zavedl v roce 1582 papež Řehoř.

A protože i datum úplňku není vždy stejné, Velikonoce můžeme čekat kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Jisté je jen to, že pravoslavní se s Velikonocemi stejně jako s Vánocemi opožďují za katolíky a protestanty, protože východní církve se řídí ještě starším, juliánským kalendářem.

Papež není proti

Americký magazín připomíná málo známou skutečnost, že ve 20. letech 20. století došlo k pokusu stanovit pro Velikonoce pevné datum. Nejvíce tehdy jásali byznysmeni, protože by jim to umožnilo daleko snáze plánovat prodeje a reklamní kampaně.

Socialistické Velikonoce – bez náboženství a s důrazem na budování

Rozhovor o velikonočních zvycích, rok 1984

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství.

Time tudíž sáhl do archivů a přetiskl text z 1. února 1926. Podle tohoto článku manhattanští prodejci navrhovali pro svátek natrvalo druhý víkend v dubnu. Otevřeně přiznávali, že jakékoli pozdější Velikonoce jsou pro obchody katastrofou. Na delší zimě se prý vydělat nedá, a pevné datum by jako kouzelným proutkem smazalo všechny byznysové problémy.

Ačkoli idea tehdy zapadla, v poslední době se k ní vrátil papež František. V roce 2015 přiznal, že je otevřený myšlence pevného data Velikonoc. A o rok později přišel se stejnou myšlenkou canterburský arcibiskup Justin Welby. Ten dokonce slíbil, že anglikánské církve do pěti až deseti let zavedou Velikonoce v druhé či třetí neděli v dubnu. A bude po zmatcích.

Spustit audio

Související