Bude novým ústavním soudcem muž Hradu? Kdo chce, tak mi tu nálepku jistě přivěsí. Já se tak necítím, brání se Gerloch

5. únor 2019

Ústavní soud je od minulého týdne oslabený o Jana Musila, který rezignoval. V posledních dnech se stále víc skloňuje jméno odborníka na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha jako jeho možného nástupce.

Víc prezidentských pravomocí sníží efektivitu vládnutí, varuje ústavní právník

Miloš Zeman

Kabát, který Ústava obléká prezidentovi, se zdá nynější hlavě státu Miloši Zemanovi příliš úzký, a chtěl by ho rozšířit. Část politické scény se k jeho návrhu staví rezervovaně, část chce naopak jeho pravomoci zúžit. Jak by prospělo rozšíření prezidentských pravomocí současnému parlametnímu systému? „Byl bych spíš pro rozšíření prezidentských pravomocí, ale není to zásadní věc našeho ústavního systému,“ uvedl v pořadu Pro a proti Zdeněk Koudelka z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity a ve volbách kandidující člen ČSSD.

„Byl jsem prezidentem Milošem Zemanem oslovený a vyjádřil jsem svůj předběžný souhlas,“ potvrzuje Gerloch svou nominaci. Nejpozději do 14 dnů by pak měl proběhnout celý proces nominace. „Nic oficiálního mi z Kanceláře prezidenta republiky ale zatím nepřišlo,“ dodává.

Nového člena Ústavního soudu navrhuje prezident, na návrh pak ale taky musí „kývnout“ Senát. Co kdyby nakonec nominace nepřišla? „Samozřejmě, že přijít nemusí, ale myslím, že se tak nestane. Taky ale nemusí souhlasit senátoři… Předpokládám, že budou, a ani nevidím důvod, proč by neměli. Navíc, když řadu senátorů znám. Kdyby se to ale nakonec stalo, beru to tak, že je to vyšší vůle a akceptoval bych to… Ostatně, předseda Senátu se už i kladně vyjádřil, ale osobně jsem to s tím nerozebíral,“ přiznává právník.    

Senátoři mají problém...

Názor na jeho nominaci ale v Senátu není jednoznačný, skupina senátorů v čele s bývalým policejním vyšetřovatelem a předsedou klubu SENÁTOR 21 Václavem Láskou je totiž přesvědčena, že Aleš Gerloch je až „příliš názorově blízko prezidentu Zemanovi“. „Tak to určitě není,“ reaguje Gerloch. „Nikdy jsem nebyl ani jeho poradce… Osobně jsme se potkali snad třikrát, pokaždé pouze oficiálně. Podobný profesní vztah jsem ale měl i k Václavu Klausovi nebo Václavu Havlovi,“ dodává.

Opravdu se neobává nálepky „Zemanova muže“? „Role akademika nebo politika je zcela odlišná od role soudce Ústavního soudu. Kdo chce, tak mi jistě může takovou nálepku přivěsit, ale já se tak určitě necítím.“

Může prezident beztrestně lhát? „V tuto chvíli, pokud to Nejvyšší soud potvrdí, bude neomezený,“ říká ústavní právník

Miloš Zeman

Co si lidé mají myslet o tom, když Kancelář prezidenta republiky nerespektovala pravomocné rozhodnutí soudu? Host Michaela Rozsypala, ústavní právník Jan Kudrna, se zamýšlí nad tím, že samotná žaloba žádající omluvu, měla být podána přímo na prezidenta republiky, ne na jeho kancelář.

Senátor Láska tvrdí, že má v ruce analýzu, podle které Aleš Gerloch opakovaně a v různých kauzách vždy zastával postoj, který vyhovoval Miloši Zemanovi. „To jistě není náhoda, ale věrnost Ústavě ČR. Existují totiž dva směry v právní teorii: věrnost zákonu, nebo volné nalézání práva. Já tvrdím, že je třeba se držet širšího normativního textu a že ústavu není možné vykládat účelově.“

Právník přitom souhlasí s tvrzením, že Miloš Zeman není zrovna tím, kdo by se striktně držel ústavy. Gerloch s ním prý ale dokáže souhlasit i nesouhlasit. S prezidentem byl zajedno třeba v případě odmítnutí jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, nesouhlasí ale se Zemanovým odmítáním jmenovat některé profesory.

Pocheho jmenovat nemusel

„Prezident totiž zastupuje stát navenek a dovnitř, kdy plní roli vrchního velitele ozbrojených sil. Pokud jde o jmenování ministra zahraničních věcí nebo obrany, je jeho pozice silnější než u jmenování ministrů ostatních resortů… To plyne z pravomocí prezidenta a zejména článek 70 ústavy říká, že člen vlády nemůže vykonávat činnosti, které jsou neslučitelné s členstvím ve vládě.“

Podle toho prý v minulosti postupoval Václav Klaus, když odmítl jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví do okamžiku, dokud se nevzdá funkce prezidenta České lékařské komory. „Viděl tam střet zájmů, a to přestože to v zákoně napsáno není,“ dodává.

Kde se naopak Gerloch s prezidentem neshoduje? Proč sám nedávno kandidoval na senátora a nepovažuje tuto svou kandidaturu za střet zájmů? Proč (a jak) chce měnit ústavu? Poslechněte si audiozáznam Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.  

Související