Izraelští politici se pokoušejí s maďarskou vládou vyjednat kompromis ohledně koncepce muzea holokaustu, které má být v nejbližší době otevřené v Budapešti. Mají obavy, že by jeho expozice mohla zlehčovat roli, kterou za druhé světové války sehráli Maďaři při perzekucích a deportacích Židů.
Informuje o tom server Times of Israel.
Podle informací portálu přicestovali minulý týden do Izraele dva poradci předsedy maďarské vlády Viktora Orbána a jednali na toto téma s představiteli kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ta později vydala prohlášení, že Maďarsko je otevřené izraelským připomínkám a bude se snažit nalézt řešení.
Nejmenovaný izraelský politik také vzkázal, že izraelské ministerstvo zahraničí ostře nesouhlasí s tím, aby byla fakta o osudech maďarských Židů za druhé světové války překrucována. Měla by prý striktně odpovídat dokumentům, které shromáždil památník obětí holokaustu Jad vašem v Jeruzalémě a Muzeum holokaustu ve Washingtonu.
Otevření nového budapešťského muzea nazvaného Dům osudů je naplánované na příští rok. Tedy k datu připomínky 75 let od deportace více než půl milionu maďarských Židů do vyhlazovacích táborů v Německem okupovaném Polsku.
Polsko nedávno přijalo kontroverzní zákon o odpovědnosti za holokaust, který vzbudil ve světě velkou pozornost. Jak se ale na holokaust vzpomíná v sousedním Bělorusku, kde se za druhé světové války také nacházely nacistické tábory smrti?
Již v roce 2014 se však část maďarské židovské obce společně s představiteli Jad vašem rozhodli projekt bojkotovat. Učinili tak poté, co muzeum zveřejnilo materiál, který z jejich hlediska zkresloval historické události druhé světové války a období, které jí předcházelo.
Památník Jad vašem tehdy odvolal svou účast na mezinárodním poradenském fóru, kde projekt Domu osudů posuzovala odborná veřejnost. Důvodem byl zásadní nesouhlas s koncepcí muzea a materiály představenými na fóru. Od té doby podle zástupců Jad vašem instituce nepřišla s žádnými novými materiály a jejich pozice se proto nezměnila.
Historik izraelského památníku Robert Rozett si myslí, že účelem expozice plánovaného muzea je překroutit historické události spojené s holokaustem. Návštěvníkům Domu osudů má být vysvětleno, že až na malou hrstku zločinců a fanatiků neměli občané Maďarska za druhé světové války potuchy, co se děje s jejich židovskými sousedy.
Maďarská vláda předala v září vznikající muzeum a přilehlé vzdělávací centrum v hodnotě dvaadvaceti milionů dolarů Spojené maďarské židovské kongregaci – jedné ze tří v Maďarsku registrovaných židovských organizací. Ta má k vládnímu kabinetu blízko a spolupracuje s ním na projektech proti antisemitismu.
Gábor Vona, předseda maďarské pravicové strany Jobbik, známé svými antisemitskými postoji, oznámil, že jeho strana bude „respektovat práva Izraele na existenci, vytváření vlastní identity i jeho právo hájit vlastní zájmy,“ čteme v komentáři na portálu Hungarian Spectrum.
Oproti tomu představitelé Federace maďarských židovských obcí veřejně varovali, že dnešní maďarská pravicová vláda antisemitismus podporuje a snaží se zamaskovat podíl Maďarů na holokaustu. Federace se také domnívá, že muzeum nebude nezávislou institucí. Zásadní výhradou je skutečnost, že do čela instituce vláda jmenovala historičku Mariu Schmidtovou, která má blízko k Orbánovi a vlastní provládně orientovaný týdeník.
Schmidtová se mimo jiné podílela již na koncepci jiného budapešťského muzea – takzvaného Domu teroru, jehož expozice spojuje nacistickou a komunistickou okupaci Maďarska. Maďary přitom ukazuje téměř výhradně jako nevinné oběti obou totalitních systémů, píší Times of Israel.
Diskuse, kterou vyvolalo jmenování Schmidtové a její pohled na historii Maďarska, zdržela otevření plánovaného muzea holokaustu nejméně o čtyři roky.
Řada maďarských židovských skupin poukazuje na to, že Maďarsko začalo ostrakizovat a diskriminovat Židy dávno před začátkem druhé světové války – již ve třicátých letech za vlády admirála Miklóse Horthyho, který byl spojencem nacistického Německa.
V roce 1944 Němci Maďarsko okupovali a během pouhých osmi týdnů ve spolupráci s maďarskými orgány deportovali 437 tisíc maďarských Židů do vyhlazovacího tábora Osvětim.
Brzo ráno 15. července 1941 zabušili vojáci na dveře bytu Martina a Rebeky Moťovičových.
Pozice samotného Viktora Orbána je považovaná za rozporuplnou. Opakovaně sice vyhlašoval politiku nulové tolerance antisemitismu. Zároveň však, ve snaze oslovit ultrapravicové voliče, nejednou budil nevoli maďarských Židů svými výroky o „etnické homogenitě“ Maďarska a přikrášloval maďarské dějiny.
V roce 2014 nechala vláda v Budapešti zbudovat pomník obětem nacistické okupace, který podle kritiků ukazuje Maďary jen jako pasivní oběti a snímá z nich vinu za jejich podíl na pronásledování Židů ve třicátých letech a za druhé světové války. Zároveň však Orbán veřejně hovořil také o tom, že je mnoho Maďarů, kteří „dali zlu přednost před dobrem“.
Pokud jde o Dům osudů, šéf premiérova kabinetu prohlásil, že vláda je připravená nést za připravovanou expozici muzea plnou odpovědnost. Kabinet prý sklání hlavy před obětmi holokaustu, které přišly o život proto, že Maďarský stát nebyl schopný ochránit své vlastní občany a podílel se na deportacích, uvádí server Times of Israel.
Zbytečně utíkáš, zbytečně se bráníš, svému osudu se neubráníš – tak přeložila Magdalena Horetzká jednu z písní maďarské zpěvačky, hvězdy 30. let Katalin Karády. Ten...
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v Evropě vybírá špatné přátele. S takovým názorem přichází na evropské mutaci serveru Politico William Echikson, který mimo ...
