Broumov je zapomenutým městem s bohatou historií. Přesto chceme být evropským městem kultury, tvrdí podnikatel a filantrop Školník

„Kolik jich po Evropě a v Česku vlastně je. Místa, která v sobě často nesou bohatou historii, ale jejich současnost a budoucnost je nejistá. A to tak, aby se jim věnovala větší pozornost a aby se víc přemýšlelo, jak jim systémově pomoct,“ dodává.

Kandidatura nám otevřela oči. Stejné problémy řeší napříč Evropou.

Důležité podle Školníka je, aby se našel systémový nástroj, který by se zaměřil na další místa a pomohl jim s rozvojem. „A to i takovým místům, které z pohledu města jakoby žádný potenciál nemají – tedy krom toho, že mohou být milou divočinou.“

Jan Školník|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

„Naše kandidatura nám v tom otevřela oči a zjistili jsme, že v tom zdaleka nejsme sami. Stejné problémy řeší napříč Evropou na nejrůznějších místech, v různých kontextech. Myslím, že v tom je trošku schovaná i identita Evropy jako takové. Jak si poradí se svojí historickou sídelní strukturou, jakým způsobem se postará o území a lidi, kteří na něm žijí. Jak přenese svou historii, která je ohromně zajímavá a bohatá, pestrá, rozmanitá, do budoucnosti.“

Periferie vs. kraj

Na Broumovsku se pokoušejí vytvořit tzv. nadobecní platformy spolupráce, které by mohly být i samosprávné.

„Budou blíž než krajská města, která jsou pro mnoho periferních oblastí prostě příliš vzdálená. A přesto, že vznikají skvělé strategie na rozvoj podobných území, je potíž s jejich implementací. Naše výsledky ukazují, že to zatím nefunguje.“

Čtěte také

Liberec nebude Evropským hlavním městem kultury 2028. Finalisty jsou Broumov a České Budějovice

Druhým krokem je zaměřit se sami na sebe, aby lidé byli klidní, trpěliví, aby rozuměli tomu, že ne všechno je okamžitě.

„A že v našem světě není štěstí spojené s jistotou, ale naopak nejistota je něco, s čím musíme pracovat a být si vědomi sami sebe v aktuální okamžik. Netrápit se tolik tím, co bylo a co bude,“ dodává.

Podnikatel a filantrop ve svém městě, do kterého přišel až ve 24 letech za otcem spravovat továrnu, začal po letech podnikání hledat, co by mohl pro oblast udělat – našel mj. klášter. Dnes tam jezdí lidé za klidem, ale třeba i pracovním.

„Zveme lidi na místo, kde najdou třeba i pracovní ústraní. Přijíždějí dodělat práci v hlubším soustředění. Myslím, že taková místa svět potřebuje a zdá se, že to funguje,“ přidává.

Rekonstrukce kláštera

„Když jsme plánovali rekonstrukci kláštera, uvažovali jsme, jak ho oživit, ale tak, aby to bylo důstojné. A jeden chytrý muž mi tehdy řekl, že projekt bude udržitelnějším, čím blíž budou jeho budoucí funkce spojeny s funkcí historickou.“

Čtěte také

Putování časem. Po stopách historie magického benediktinského kláštera v Broumově

„Možná to, že jsem se přestěhoval do Broumova a že mě to zaválo do kláštera, který v sobě nese to poselství – a když dostanete najednou příležitost v tom klášteře působit, tak pokud člověk není úplně uzavřený, začne studovat, co ten klášter vlastně představuje.“

„Začnete pátrat po idejích, které jsou kolem něj postavené. A zjistil jsem, jak málo toho vlastně vím – a taky že už to asi nikdy nedoženu. Přece jen člověku věkem ubývá času, kterého má jen limitované množství. Ale důležitější je, že tam neustále nacházím univerzální podstatu lidství, která je nám všem společná. Také důležitost hledat to, co je nám společné, a to pak kultivovat a rozvíjet,“ uzavírá.

Celé Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.