Boží Dar
K českým Vánocům tradičně patří například stromeček, smažený kapr, koledy či barborky. Tradicí, která se podle průzkumu společnosti Factum Invenio vytrácí, je lití olova, kterému se už věnuje pouhých pět procent Čechů. Naopak tradicí, která se u příležitosti Vánoc rozvíjí, je razítkování dopisů pro Ježíška v obci Boží Dar na Karlovarsku.
Rok co rok se o tomto byznysu České pošty objevují v televizním zpravodajství návodné reportáže, abychom vložili dopis či pohlednici, jež mají být opatřeny příležitostným razítkem, do obálky a odeslali na zmíněnou poštu. Dvě pracovnice v Božím Daru pak celý prosinec rozlepují obálky a do umdlení razítkují jejich obsah. Loni už se jednalo o tři sta šedesát osm kilogramů vánočních dopisnic, odhadem tedy o sedmdesát tisíc razítek. To, co je televiznímu divákovi líčeno jako poštovní vánoční idyla, představuje nejspíše pro pracovnice malé pošty noční můru.
I přesto, že letos budou mít k ruce brigádnici, přiznávají, že je budou "pořádně bolet ruce". Když všechno před jedenácti lety začínalo a do Božího Daru poprvé přijely televizní štáby, asi to byla velká sláva. Dnes si zaměstnankyně dopisy zavalené pošty dost možná při představě, co je čeká, povzdechnou, že by nebylo špatné pracovat raději v Dolní Lhotě. S neplacenou reklamou na fintu české pošty, jak vytáhnout lidem z kapsy peníze za něco, co s Ježíškem nemá nic společného, by to média neměla přehánět. Anebo by se alespoň měla nejprve ujistit, zda Česká pošta ze statisícových zisků pamatuje na odměny pro ženy, které musí nad rámec svého normálního úvazku ručně orazítkovat kvanta zásilek rozesmátou sněhovou vločkou. Veselá práce to pro ně určitě dávno není, a nevíme-li, zda je slušně placená, riskujeme dopisem, že jim pokazíme Vánoce, což není fér.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.