Bonobové ustupují lidem
Ohrožený africký lidoop bonobo ztrácí prostor k životu. Prokázalo to zatím nejdetailnější zhodnocení jeho výskytu.
Šimpanz bonobo (Pan paniscus) je nejméně prozkoumaným lidoopem Afriky. Žije výhradně v nížinných deštných lesích Demokratické republiky Kongo, je menší a štíhlejší než šimpanz učenlivý a má diametrálně odlišné chování. Bonobové žijí v matriarchálním uspořádání a místo šarvátkami řeší své vnitrodruhové konflikty pohlavním stykem nebo hrou. „Opičí hipík“ bonobo patří mezi ohrožené druhy a jeho existence do budoucna je nejistá. Mezinárodní tým vědců nyní zhodnotil data získaná dálkovým sledováním a počítáním hnízd, která si bonobové staví na noc.
Výsledky ukázaly, že nejdůležitějším faktorem který určuje, zda někde bonobové budou žít či nikoli, je člověk. Bonobové se vyhýbají jak fragmentovaným pralesům, tak místům s vysokou mírou lidské aktivity. Z jejich původního areálu rozšíření tak zůstalo vhodných jen 28 %. Další špatnou zprávou je, že z tohoto území jen 27,5 % leží v chráněných oblastech. Bonobům tak doslova mizí půda pod nohama. Vědci vyzbrojení výsledky nové studie chtějí optimalizovat strategii na záchranu bonobů. Mimo jiné se zaměří na identifikaci oblastí, které by teoreticky mohly být vhodné a které zatím nebyly prozkoumány.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
