Bojkot
Bylo jenom otázkou času, kdy americká móda bojkotovat francouzské či německé zboží dorazí do Evropy, která pro změnu začne s bojkotem produktů amerických. Na protest proti válce v Iráku přibývá v Německu restaurací, které s odkazem na politickou situaci nenabízejí Coca-Colu. Zákazníci si prý nestěžují, naopak považují takovéto omezení nabídky za skvělý nápad.
S podobným nadšením před nedávnem Američané přivítali nápad přejmenovat "french fries" (francouzské smažené brambory) na "freedom fries" (brambory svobody). Jak důsledně budou konzumenti v Americe odmítat francouzské víno a ti evropští americkou whisky, záleží na průběhu vojenské operace v Iráku, ale už dnes je zřejmé, že politické postoje mají ekonomické následky. Akcie obří francouzské cateringové společnosti před týdnem klesaly v reakci na spekulace, že ztratí miliardový kontrakt s americkým námořnictvem. Důvod k neklidu má ovšem na druhé straně i American Express, protože o platební karty s Amerikou v názvu brzy nemusí být v Evropě zájem.
Začínající bojkot amerického zboží byl kromě Německa zaznamenán i ve Švýcarsku, Francii, Rusku či Indonézii. Seznam tří set třiceti amerických výrobků, které by si z politických důvodů lidé neměli kupovat, prý sestavili i Zelení v Británii. V tomto případě bude ovšem spotřebitel politicky zmaten. Logicky by měl v regálech ignorovat i zboží britské, tedy domácí. V případě války se obtížně říká, že všechno zlé je na něco dobré. Bojkot zboží, jež se často nesmyslně přepravuje z jednoho kontinentu na druhý, by mohl omezit takovéto transporty, což by mělo pozitivní dopady ekologické a tím pádem i ekonomické. Bojkot ovšem může mít smysl pouze jako výraz poznání. Jako důsledek nevraživosti nikoli.
