Boje Fatahu v Libanonu

Tento konflikt se postupně přelil ve střet libanonské armády s ozbrojenci z dosud málo známé palestinské skupiny Fatah al Islam. Toto hnutí, které vzniklo teprve koncem minulého roku, má nyní základnu v táboře Nahr Bárid, kde se jeho muži opevnili a odolávají útokům libanonské armády. Vládní vojáci zatím respektují libanonsko-palestinské dohody z roku 1969, a rozhodli se nevstoupit do tábora. Místo toho ovšem ostřelují jeho území, a podle výpovědí obyvatel tábora je uvnitř už mnoho budov silně poničených. Pod troskami jsou údajně mnozí mrtví, které nemá kdo vyprostit. Také na ulicích prý leží mrtví a ranění lidé bez pomoci.

Zatím se ani nedaří do tábora dostat humanitární pomoc, protože kamiony Červeného kříže se také dostaly pod palbu, i když není jasné, zda střílela armáda, nebo ozbrojenci. Nejméně dva obyvatelé tábora byli zabiti odstřelovači, když se pokoušeli vzít si alespoň bochníky chleba.

V úterý se podařilo načas uzavřít příměří, kterého využilo až několik tisíc lidí k tomu, aby tábor narychlo opustilo. Celé rodiny v automobilech i pěšky opouštěly Nahr Bárid, který je už tři dny odstřižen od vody i elektřiny. Podle výpovědí uprchlých obyvatel tábora se příslušníci organizace Fata hal Islám opevnili a jsou připraveni na dlouhé boje, k dispozici mají značné množství zbraní. Proti jejich přítomností se v táboře, tvrdě postiženém libanonskou dělostřelbou, zdvihá odpor. Ozbrojenci však své samopaly obrátili proti protestujícím lidem.

Není jasné, jakou podporu mělo hnutí mezi místními Palestinci před touto nedělí, ale nyní popularitu obyvatel tábora Nahr Bárid pravděpodobně ztrácí. Incident, který ještě probíhá, dále prohloubí nenávist ostatních Libanonců vůči přítomnosti Palestinců v zemi. Ať už tedy v šarvátce vyhraje armáda nebo Fatah al Islám, obyvatelé dvanácti palestinských táborů v Libanonu budou mezi poraženými.

Nyní je ale otázkou, co sami Palestinci v současné situaci podniknou. Mnozí jejich představitelé se od aktivit ozbrojenců v Nahr Báridu distancují, ale zároveň je možné pozorovat náběhy na masové projevy nespokojenosti v ostatních palestinských táborech. V ulicích některých z nich se shromažďují demonstranti, kteří pálí pneumatiky a hlasitě projevují nesouhlas s vládní politikou a svým druhořadým postavením v zemi.

Jistý německý filosof tvrdil, že dějiny se opakují, jednu jako tragédie, a podruhé jako fraška. V tomto případě se do značné míry opakuje loňská situace nastalá během letní války mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh. Nedá se bohužel říci, že tentokrát nejde o tragédii, ale jinak tu četné podobnosti jsou. Libanonská armáda se - podobně jako vloni Izrael - pokouší vykořenit nebezpečnou organizaci, jejíž činnost již není možné přehlížet. Libanonská armáda používá dělostřelectvo v husté zástavbě, a počíná si tedy o poznání brutálněji než Izraelci, kteří používali přesné rakety. Pozemní útok uvnitř tábora by si však vyžádal ještě více obětí. Zatím se ale vláda v Bejrútu nedočkala odsouzení mezinárodního společenství, naopak se jí dostalo otavené podpory, a to jak ze západu, tak od ostatních arabských zemí.

Například generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil akce organizace Fatah al Islám za zločinné a požadoval, aby humanitární pracovníci získali okamžitý přístup k raněným.

Ve Washingtonu se nyní projednává vojenská pomoc Libanonu, která by pravděpodobně měla spočívat v dodávce vojenského materiálu. Už vloni Američané Bejrútu poskytli pomoc ve výši asi 40 milionů dolarů, a v posledním návrhu, který prezident Bush nedávno předložil Kongresu ještě před vypuknutím bojů, stojí dokonce částka 280 milionů dolarů.

Bejrútské vládě se dostalo podpory i od Ligy arabských států. Její rada se dokonce zmínila i o vojenské podpoře, i když nebylo upřesněno, v čem má tato pomoc spočívat. Motivace arabských států je jasná. Žádný arabský režim nechce na svém území neřiditelnou sílu, která může stát zatáhnout do nějakého nebezpečného dobrodružství - i v tomto ohledu platí paralela s loňskou válkou Izraele proti Hizballáhu. Na počátku bojů arabské státy kritizovaly více Hizballáh, který boje rozpoutal, než samotný Izrael. Tentokrát je situace složitější, protože Fata hal Islám je organizace sunnitská, a nevyvolává automaticky takovou nedůvěru, ale i tak platí, že organizace blízká al Kajdě, která svými nezodpovědnými akcemi narušuje status quo, není považována za žádoucí, a vlády se budou solidarizovat spíše s jinými vládami. Organizace Fatah al Islám je podezřelá z toho, že stojí za dvěma bombovými útoky z posledních dnů, a její příslušníci byli obvinění ze spáchání jiných dvou útoků z počátku roku. Arabské státy jsou také citlivé na cizí zasahování. Situace vyvolaná hnutím Fatah Al Islám, v jejichž řadách údajně bojuje mnoho cizinců, od Tunisanů až po Afghánce, může vtáhnout do hry západ, a do by se v regionu nikomu nelíbilo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .