Boj o Bílý dům: Ostře sledovaná kampaň obou kandidátů udělala z prezidentských voleb show

Média a prezidentské volby

Rozdílnost obou soupeřů přitom není jediným specifikem letošní prezidentské předvolební Ameriky. Snad nikdy předtím Američané s takovým napětím nesledovali titulní stránky novin a nebyli přilepení k obrazovkám zpravodajských kanálů, aby viděli stále ty dvě stejné tváře. Hlavní roli na tomto mediálním zvratu hraje hlavně jedněmi uctívaný a druhými nenáviděný republikánský kandidát.

V debatě v roce 1992 se vyčítalo Georgi Bushovi staršímu, že se kouknul na hodinky v průběhu debaty, že je to neslušné. Nebo debata v roce 2000 – Al Gore a Bush mladší, kdy se zase psalo, že Goreovi uškodilo, že vzdychal, že nemohl vydržet ty dlouhé otázky Bushe a že takhle se přeci kandidát nechová. Je to úplně neuvěřitelné, jak rychle to přeskočilo do debaty, u které si říkáte, že děti pod patnáct let by se na ni neměly dívat. DANIEL ANÝŽ

„Propojení médii, politiků a pak i veřejnosti výrazně ovlivnil Donald Trump, který je opravdu výjimečným úkazem a projevuje se to i v mediální sféře. V primárkách v zásadě dostával od kabelových televizí reklamu zadarmo, protože je výjimečná televizní postava. Dokonce měl sám televizní pořad. On opravdu ví, jak s tím médiem zacházet,“ říká novinář a odborník na Spojené státy Daniel Anýž. Trump tak získal výraznou výhodu nad svými soupeři, které se mu nakonec do jednoho podařilo vyřadit. Ve chvíli, kdy měl kandidaturu jistou, mohl se naplno opřít do své demokratické soupeřky. Vyhrocená kampaň přitáhla k obrazovkám velké množství diváků a udělala z voleb nebývalou show.

Množství špíny na oba kandidáty

Určitý rozkol v americké společnosti dobře reprezentuje i nebývalé množství špíny, které se objevilo na oba kandidáty. Zatímco Trumpův tým se snaží zahlazovat jeho nekorektní chování i přešlapy z minulosti, jejichž pomyslným vrcholem byly vulgární a oplzlé výroky o ženách, demokratický tým se vyrovnává s kauzou zatajené e-mailové korespondence Clintonové z doby, kdy byla ministryní zahraničí. Všechno vyvrcholilo v podzimních prezidentských debatách.

Podle mnohých Trump vyhrožováním své soupeřce vězením už zcela překročil hranice. Clintonové mimo jiné řekl, že je ďábel a že má v srdci nenávist. Osoba Donalda Trumpa přinejmenším dočasně změnila zvyklosti amerických prezidentských kampaní. Zda se mu jeho styl vyplatí, se ale ukáže až po listopadových volbách.

Změní se role USA v NATO?

Spojené státy hrají tradičně roli lídra v Severoatlantické alianci. Před letošními prezidentskými volbami v USA se ale objevila otázka, jestli tomu tak bude i nadále. Republikánský kandidát Trump totiž nahlíží na roli své země v mezinárodní politice jiným prizmatem než jeho demokratická soupeřka Clintonová. Velkou roli v tomto sporu hrají peníze.

Bez USA by NATO neexistovalo, nemohlo by existovat, nemělo by tu sílu. Americká armáda je zdaleka největší, nejschopnější mezi spojenci, s globálním dosahem. Bez USA není NATO relevantní. Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik CEVRO institutu

Role Spojených států se od založení NATO v dubnu 1949 příliš nezměnila. Na chod Severoatlantické aliance přispívají od jejího založení všechny členské státy. Dnes je jich už 28. Co se od založení organizace nezměnilo, je to, že Spojené státy posílají do společné pokladny víc peněz než ostatní. Americké peníze v současnosti tvoří skoro tři čtvrtiny aliančního rozpočtu. Naopak řada evropských spojenců nepřispívá ani doporučenými 2 % ze svého HDP – včetně České republiky.

Bez ohledu na výsledek prezidentských voleb je zřejmé, že Washington bude tlačit na členské země, aby do aliančního rozpočtu přispívaly víc peněz a aby také vynakládaly větší prostředky na vlastní obranu. Volá po tom Pentagon, demokraté i republikáni.