Blíží se radar do Čech?
Jako se říkává o některých horkokrevných pistolnících, že střílejí rychleji než přemýšlejí, také český premiér Mirek Topolánek čas od času cosi efektního "vypálí od boku" a dodatečně to pak musí korigovat. Naštěstí na rozdíl od oněch střelců, po jejichž impulzivním reflexu zbude nějaká zcela zbytečná mrtvola, předseda vlády zase nic nenapravitelného nenapáchá.
Nicméně takovou rychlostřelbu předvedl před odletem do Spojených států, když prohlásil, že během jeho pobytu by mohla být podepsána dohoda o umístění amerického protiraketového radaru. To vzbudilo rozruch především v sousedním Polsku, kde by měla stát druhá a podstatnější část zařízení, totiž silo se střelami a kde se ale současná vláda staví k této otázce podstatně vlažněji než ta předcházející. O polských reakcích bude ostatně řeč v příspěvku zahraniční části tohoto pořadu.
A tak po varšavském podivení Topolánek jako obyčejně přibrzdil s tím, že podepisovat se nebude, ale že snad s Georgem Bushem řadu otázek kolem radaru aspoň "doprojedná". To by se mělo stát zítra, kdy jej přijme americký prezident, jenž by rád protiraketový deštník dotáhl do konce než Bílý dům opustí. Jak mu na věci záleží ukazuje i to, že Topolánkovi se má dostat výsady jednat s Bushem celou hodinu, když obvyklá audience hlav států české velikosti a významu trvá poloviční dobu. Jak známo, podle průzkumů má většina české veřejnosti k radaru zásadní výhrady, přestože málokdy přesněji specifikované. A proti je značná část politické reprezentace. Samozřejmě komunisté, kterým z principu vadí, že jde o americké zařízení, tak sociální demokraté. U nich je to ovšem možná trochu složitější a ne tak docela definitivní. Lze si představit, že se s radarem smíří, pokud USA budou ochotny ho začlenit do systému NATO. K tomu se také přiklání Evropská Unie,i když nějaké zásadní stanovisko k věci nikdy nevydala. Někdo podezřívá české sociální demokraty, že je jejich odmítání populistické, vzhledem k většinovému názoru veřejnosti. To ponechme bez komentáře.
A třeba je poznamenat, že ve vládní koalici jsou také zelení, u nichž se ozývají místy silné hlasy proti. I ty by patrně zeslábly, pokud by protiraketový deštník dostal nálepku Severoatlantické aliance.
Chce-li český premiér brzkou dohodu s USA (mohla by se uskutečnit na dubnovém summitu NATO v Bukurešti), pak ovšem potřebuje následně před parlament předložit komplex přesně vyladěných smluv, které se budou týkat například toho, zda budou mít čeští vojáci přístup k údajům radaru. A poměrně citlivá je otázka, pod jaký právní řád by spadali američtí vojáci v české republice. Zda kdyby se některý z nich dopustil trestního činu, může být souzen podle českých zákonů, anebo si na něho bude dělat nárok americká justice. Pokud by se toto nějakým oboustranně přijatelným způsobem vyřešilo, pak - ruku v ruce s radarem pod NATO, by možná celá záležitost mohla více méně bezbolestně dospět do finále. Připomeňme, že před několika dny Američané světu ukázali, co by protiraketová střela měla dokázat, když na první pokus zneškodnili nefunkční satelit ve výšce asi pětadvaceti kilometrů od země. Střelu při tom navigoval radar na Marshallových ostrovech. Právě ten by měl být rozmontován a přesunut do Brdských lesů.
Nepřiveze-li Topolánek z Ameriky smlouvu o radaru, mohl by ale na schůdkách z letadla v Praze mávat dohodou o nezadržitelně se blížícím zrušení amerických víz pro české občany. A na ni domácí veřejnost v poměrně hojném počtu už dlouho čeká a až donedávna se zdála cesta k ní dost příslovečně "zarubaná". Zejména po útocích na newyorská "dvojčata" vše v tomto směru zamrzlo, neboť USA prudce zostřily vlastní bezpečnost. Dnes se zrušení víz jeví reálně. Česká republika se opakovaně dostávala pod určený limit odmítnutých žádostí o vízum za kalendářní rok a tím plnila podstatnou podmínku. Není ovšem sporu o tom, že ve věci hraje roli i právě radar, ačkoliv čeká i americká vláda tvrdí opak. Spojeným státům je ale jasné, že znovu Čechy odmítnout a zároveň chtít u nich mít vojenské zařízení není dost dobře možné.
Což ovšem českou levici a případně i zelené k ničemu nezavazuje a ruce pro radar zvednout nemusí. A především se budou chtít odvolat na názor občanů v referendu. Jenomže zákon o něm není a s největší pravděpodobností by jako ústavní oběma parlamentními komorami neprošel. V senátu má jak známo většinu hlavní zastánce radaru ODS a zřejmě i řada dalších nelevicových senátorů by byla proti plebiscitu. Na závěr můžeme jen konstatovat, že radar se k Čechám přece jen zvolna blíží. Ale dostat ho až sem ještě nebude lehké. Toho si jistě musí být český premiér zítra v Bílém domě dobře vědom.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.