Bitva o úspory

21. září 2004

Bitva o rozpočet bude tento rok více než kdy jindy bitvou o úspory. Hledá se opravdu intenzivně a návrh předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska zmrazit zatím růst platů policistů, hasičů, celníků a vězeňských dozorců do tohoto hledání nezastupitelně patří. Poté, co většina ministrů, snad kromě ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, zahořekovala, že úspory prostě pro jejich resort by byly nepředstavitelné, hledá se také jinde.

Nový služební zákon, která velmi vehementně prosadil bývalý ministr vnitra a současný premiér Stanislav Gross, má začít platit od ledna příštího roku. Počítá mimo jiné s výrazným navýšením platů, státní pokladnu by to mělo stát 8 a půl miliardy korun. V souvislosti s potřebou ušetřit se ale ozvali mnozí politikové a také další profesní skupiny. Kladou otázku, proč se přidává bezpečnostním složkám a ne také učitelům, státním zaměstnancům a lékařů. Premiér Gross rychle přispěchal s ujištěním, že také učitelům se přidá, avšak ostatní profesní skupiny se ozývají o to více.

Jenže nyní nejde o zvýšení, ale ještě o další snižovaní. Pokud ministerstvo práce a sociálních věcí ušetří plánovanou polovinu z potřebných zhruba deseti miliard úspor, zbývá ještě další pět miliard. Proslýchalo se, že například resort zahraničí by měl přispět půl miliardou. Je možné si stěží představit, že se to může obejít bez škrtů skoro drastických. Nebo náš úřad pro zahraniční politiku opravdu dosud tolik plýtval?

Možná ano, ale zřejmě také plýtvá celý státní rozpočet. Nebo spíše je možné říci, že celá finanční veřejná sféra si žije nad poměry země, ve které působí. Plasticky o tom vypovídají následující fakta ze zprávy ČTK: Splátky úroků z rostoucího státního dluhu každoročně více zatěžují státní rozpočet. Podle odhadu ministerstva financí se náklady na dluhovou službu zvýší o osm miliard proti letošku na skoro 35 miliard korun. A bez reformy veřejných výdajů dále porostou. Státní dluh se podle odhadů ekonomů příští rok zvýší na 765 miliard korun. Pokud celkové výdaje státu v příštím roce mají být zhruba 900 miliard, pak si i každý laik může spočítat, o jak velký dluh jde.

A další růst výdajů na splácení úroků z dluhu může zastavit jen postupně vyrovnaný rozpočet. Ten je ale zcela v nedohlednu. Pokud i deset miliard úspor činí jednotlivým ministerským resortům potíže, pak další osmdesát miliard snížení, což je předpokládaný schodek, je asi zcela nerealistické. To by potřebovalo opravdu důkladnou reformu, nikoli jen kosmetické úpravy, účetní kouzla a odklady.

Do kategorie odkladů ostatně spadá i lidovecký návrh na dočasné zmrazení růstu platů bezpečnostních složek. Jde o zvýšení ze zákona, proto je nutné zákon změnit. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek navrhuje zákon změnit v rámci předlohy, která by měla v tomto roce opět odejmout čtrnácté platy soudcům, poslancům, ministrům a státním zástupcům. Jenže problém je právě v tom, že celá věc je navrhována pouze jako odklad. Znamená to, že problémy jsou více méně pouze přesunovány do budoucnosti.

Bylo by to ještě únosné za situace, kdy by se odklad využil k přípravě reforem. Jenže zatím jak to vypadá, reformy v dohledu nejsou. Jde proto spíše jen o dočasné řešení. S dočasností má ale Česká republika zkušenosti. Kam ale zadlužování půjde dál? Přitom nejde jen o bezpečnostní složky, které by si jistě růst platů zasloužily. Těžko bude donekonečna možné uplatňovat politiku, že přidáno bude pouze těm, jejichž politická váha v danou chvíli bude největší.

Spustit audio