Bílením proti globálnímu oteplování

Mezi odborníky nepanuje shoda v tom, proč se otepluje globální prostředí planety Země a zda vůbec (více v přednášce Globální oteplování a neplatná hypotéza). Pokud ale oteplování potvrdí racionální argumenty založené na dlouhodobých pozorováních, budeme se muset bránit. Likvidace zdrojů skleníkových plynů není jediným možným řešením. Významným opatřením v souboru kroků možná bude prosté přebarvení střech většiny domů na zeměkouli na bílo.

Odborníci tuto možnost zmiňují ve studii, která vznikla na objednávku amerického ministerstva energetiky. Vtip této relativně levné a rychlé metody spočívá ve známé vlastnosti: bílé nebo světlé předměty pohlcují ze slunečního záření málo tepelné energie, a proto se také málo ohřívají. Vědcům z národní laboratoře v Berkeley, kteří studii vypracovali, se podařilo vyčíslit celkový efekt takového opatření. Pokud by lidstvo změnilo barvu střech svých příbytků, zapůsobilo by toto opatření stejně, jako kdyby ze silnic celého světa zmizelo zhruba 300 milionů aut. V dalším porovnání takové opatření odpovídá stavu, kdy celé dva roky neexistují vůbec žádné emise oxidu uhličitého. Úlohu tohoto plyn v procesu globálního oteplování sice hodně zdůrazňují média i ekologičtí aktivisté, ale neprávem: ve skutečnosti netvoří největší část skleníkového efektu. Skleníkových plynů je v atmosféře Země přítomno víc a některé mají výraznější skleníkový efekt než oxid uhličitý.

Zmíněná studie využila poměrně složitého modelu povrchu Země, který byl původně vytvořen v Goddard Space Flight Center, toto pracoviště je součástí NASA. Tento model zahrnoval podrobnou místní topografii Země, mechanismy vypařování, bilance záření, rozložení teplotního pole a míru výskytu mraků. Vědci se pomocí náročných modelových výpočtů dostali k odhadu, že natření všech střech na světě nabílo může v průběhu dvaceti let snížit skleníkový efekt tak, že se to rovná zhruba 57 miliardám tun oxidu uhličitého. To je zhruba dvojnásobek objemu světových emisí tohoto plynu v roce 2006.

Tento odhad je ve skutečnosti poměrně střízlivý. Předpokládá zvýšení míry odrazivosti střech, takzvaného albeda, pouze o 25 % celkového objemu dopadajícího světla a zvýšení téže veličiny u chodníků o 15%. Střechy a chodníky pokrývají zhruba 50 až 65% městských oblastí. Města jsou dnes díky tomu znatelněji teplejšími oblastmi než okolní příroda. Pro srovnání: zcela černá střecha má albedo rovné nule, pohlcuje tedy téměř všechno záření. Pro kýžený vypočítaný efekt by stačilo černý povrch nahradit tmavě šedou barvou. Průměrná trvanlivost povrchu střechy se blíží době dvaceti let, proto lze odvodit, jakému počtu aut, která by po tuto dobu jezdila na silnicích, je efekt ekvivalentní.

Na světě v současnosti jezdí už asi 750 milionů motorových vozidel a kolem roku 2030 jich podle prognóz bude více než 1 miliarda.