Bílá Amerika zabila Luthera Kinga, tím nám vyhlásila válku. Musíme se chopit zbraní, řekl Carmichael

Jak před lety napsal publicista Matěj Metelec, „Afroameričané jsou sportovními, filmovými i hudební hvězdami, jsou ministry a jeden z nich se stal i prezidentem. Dnes už se dá zmizet z ghetta. Tím ale ghetta sama nezmizí.“

Čtěte také

Martin Luther King snil sen, který stále inspiruje

A sociolog Ondřej Lánský při hovoru o postavení černošského obyvatelstva v USA používá termín institucionální rasismus.

Zásadní změny se přitom udály už v polovině 60. let minulého století: po období demonstrací a nepokojů podepsal v červenci 1964 prezident Lyndon Johnson zákon o občanských právech, který odstraňoval rasovou diskriminaci. Následně 6. srpna 1965 podepsal zákon o volebním právu, čímž byla odstraněna diskriminační opatření obyvatel černé pleti ve volbách.

Právě do složitého období 60. let vrátí posluchače pořadu Portréty Jan Adamec připomínkou osobnosti, o které se dnes hovoří málo. Byl jí černošský bojovník za lidská práva Stokely Carmichael (1941–1998).

Pocházel z ghetta

Do USA přišel z Trinidadu v roce 1952 za rodiči, jako dítě poznal život v ghettu, v Bronxu dokonce patřil k pouličnímu gangu. Vystudoval střední školu a roku 1964 ukončil studia filozofie na Howard University ve Washingtonu.

Po studiích se zapojil do života aktivisty; zpočátku se soustředil na usnadnění registrace černošských voličů k volbám. Úřady ji všemožně komplikovaly, takže přes deklamovanou rovnost se v roce 1960 podařilo k volbám zaregistrovat asi jen 20 procentům voličů černé pleti.

Čtěte také

Prezidentské duely I.: Nixon versus Kennedy aneb Co může způsobit zpocené čelo

Koncem 60. let je Carmichaelovo jméno spojeno s takzvanými Černými pantery, kteří v jednání s bílou většinou prosazovali tvrdší postup.

Carmichael ho vyjádřil v projevu po smrti bojovníka za práva Afroameričanů Martina Luthera Kinga: „Bílá Amerika zabila doktora Kinga a tím nám vyhlásila válku. Černý lid vnímá, že se musí chopit zbraní.“

Carmichael odmítal integraci ve smyslu začlenění Afroameričanů do americké střední třídy, časem se přiklonil k socialismu a marxismu. V roce 1969 přesídlil do Guineje, kde později zemřel. Jan Adamec připomene některé méně známé aspekty jeho politického boje.

Celý premiérový pořad najdete v audiu.