Bílá Amerika zabila Luthera Kinga, tím nám vyhlásila válku. Musíme se chopit zbraní, řekl Carmichael

24. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Černošský aktivista Stokely Carmichael

Bílí nedají nic, co jim nebude vyrváno násilím – prohlásil koncem 60. let minulého století černošský aktivista, kterého můžeme zařadit po bok Martina Luthera Kinga nebo Malcolma X. Na rozdíl od nich ho ale nezabili, jeho jméno je Stokely Carmichael. Na začátku pomáhal černým americkým voličům s registrací k volbám, před smrtí v Guinei snil o panafrické socialistické revoluci. Co bylo mezi tím? V pořadu Portréty hovoří historik Jan Adamec.

Jak před lety napsal publicista Matěj Metelec, „Afroameričané jsou sportovními, filmovými i hudební hvězdami, jsou ministry a jeden z nich se stal i prezidentem. Dnes už se dá zmizet z ghetta. Tím ale ghetta sama nezmizí.“

Čtěte také

A sociolog Ondřej Lánský při hovoru o postavení černošského obyvatelstva v USA používá termín institucionální rasismus.

Zásadní změny se přitom udály už v polovině 60. let minulého století: po období demonstrací a nepokojů podepsal v červenci 1964 prezident Lyndon Johnson zákon o občanských právech, který odstraňoval rasovou diskriminaci. Následně 6. srpna 1965 podepsal zákon o volebním právu, čímž byla odstraněna diskriminační opatření obyvatel černé pleti ve volbách.

Právě do složitého období 60. let vrátí posluchače pořadu Portréty Jan Adamec připomínkou osobnosti, o které se dnes hovoří málo. Byl jí černošský bojovník za lidská práva Stokely Carmichael (1941–1998).

Pocházel z ghetta

Do USA přišel z Trinidadu v roce 1952 za rodiči, jako dítě poznal život v ghettu, v Bronxu dokonce patřil k pouličnímu gangu. Vystudoval střední školu a roku 1964 ukončil studia filozofie na Howard University ve Washingtonu.

Po studiích se zapojil do života aktivisty; zpočátku se soustředil na usnadnění registrace černošských voličů k volbám. Úřady ji všemožně komplikovaly, takže přes deklamovanou rovnost se v roce 1960 podařilo k volbám zaregistrovat asi jen 20 procentům voličů černé pleti.

Čtěte také

Koncem 60. let je Carmichaelovo jméno spojeno s takzvanými Černými pantery, kteří v jednání s bílou většinou prosazovali tvrdší postup.

Carmichael ho vyjádřil v projevu po smrti bojovníka za práva Afroameričanů Martina Luthera Kinga: „Bílá Amerika zabila doktora Kinga a tím nám vyhlásila válku. Černý lid vnímá, že se musí chopit zbraní.“

Carmichael odmítal integraci ve smyslu začlenění Afroameričanů do americké střední třídy, časem se přiklonil k socialismu a marxismu. V roce 1969 přesídlil do Guineje, kde později zemřel. Jan Adamec připomene některé méně známé aspekty jeho politického boje.

Celý premiérový pořad najdete v audiu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související