Bič na řidiče?

Všeobecně se očekává, že bude předloženo mnoho pozměňovacích návrhů, v předběžných jednáních se objevila celá řada třecích ploch mezi stanovisky nejen různých politických stran, ale i jednotlivých poslanců, neb v téhle zemi již dávno neplatí: Co Čech to muzikant, leč co Čech, to řidič.

Jedno je tedy už teď téměř jisté. Nestane-li se nějaký zázrak, nebude možné přijmout novelu silničního zákona tak, aby začal platit, jak předkladatel, ministr dopravy Milan Šimonovský původně předpokládal, tj. k 1. červenci letošního roku.

Situace na českých silnicích je - bez přehánění - příšerná. Každých šest a půl hodiny na nich zahyne jeden člověk. Čísla o počtu nehod a způsobených škodách neustále rostou. Podle nich se dá soudit, že jsme se prostě rozhodli přenést řešení nějakých existenčních a existenciálních problémů na silnice a na ulice, kde se pak náhradně vyžíváme vzájemným si ubližováním. Někdy se to obejde jen se skřípěním zubů, jindy břinkáním plechů. Zda tomu zabrání plánované změny v hodnocení a sazbách za přestupky je těžké odhadnout.

Lehké je však domyslet, že například onen bodovací systém a sazby (v současnosti) navrhované jsou hodně, jak to říct, nepromyšlené. Je možné říct, že jsou v zásadě příliš přísné, takže člověk by podle nich (hovořím o extrémní výjimce) mohl hladce přijít o řidičské oprávnění díky několika v podstatě banálním přestupkům. K bodovacímu systému mají výhrady profesionální řidiči, kteří jsou jaksi statisticky "více na ráně" vzhledem k tomu, že se na silnicích živí, tudíž jsou i vystaveni většímu riziku, že za oněch pár banalit přijdou o živobytí. Systém bodů nijak neřeší problém korumpovatelnosti dopravních policistů, a následný (v novele předpokládaný) systém, ve kterém úředníci rozhodují nejen o trestech za přestupky, ale i o výši pokut, ke korupci skoro rovnou vybízí.

Poslanci opoziční ODS kritizují navrácení pravomoci policistům při odebírání řidičských průkazů; lidovcům se nelíbí navrhovaná změna, podle níž by napříště muselo každé dítě sedět ve speciální sedačce, což -podle nich -nepočítá s rodinami s více dětmi.

Politici všech parlamentních stran však v zásadě souznějí v tom,že zpřísnění zákona přispěje ke zvýšení bezpečnosti na silnicích. Nejsem si až tak jistý.

Nejvíce paseky na silnicích způsobují neustále se opakující modely nikoli řízení, nýbrž chování. Je to především bezohlednost, neschopnost řídit se předem dohodnutými pravidly a účast v silničním provozu pod vlivem alkoholu. V diskusích o připravované novele by se - podle mého - mělo více klást důraz na ty pasáže zákona, které by nějak nově a situaci na silnicích přiměřeněji hodnotili způsob, jakým se lidé účastnící se dopravy chovají.Tedy, jinými slovy - netrestat mechanické technicistní hlouposti, jako překročení předepsané rychlosti (navíc třeba na očividně přehledném úseku), ale trestat přísněji třeba to, jak si někdo bezohlednou jízdou vynucuje pro sebe všechen um a celou pozornost všech ostatních řidičů, aby se tím zabránilo katastrofě.

Klíčem k řešení příšerné situace na silnicích není - podle mého - pouhé zvýšení represe, ale zlepšení osvěty, možnost použití nějakých "výchovných" vzorů. Jenže, uznávám, to je v téhle chvíli, naivní a iluzorní představa. V zemi, která je prostoupená neúctou k dodržování všelijakých pravidel, to nepůjde ani po zlém, ani po dobrém. Způsobů, jak všemožná stanovená i nevyřčená pravidla společného soužití překračovat,je nevyčerpatelný. Ale počet účastníků silničního provozu nikoli...