Bez přílivu zahraničních pracovníků důchodový systém neufinancujeme, varuje ekonom Pertold

15. prosinec 2021

Vláda Petra Fialy (ODS) provede do dvou let důchodovou reformu. Počítá se státem zaručenou částí, pojistnou zálohovou a dobrovolnou spořící. Pětikoalice ale neuvádí, z čeho chce penze financovat. Zaručí tato reforma důstojný důchod stávajícím i budoucím důchodcům?

„Je potřeba především vést diskuzi o dodatečných příjmech, které budou muset být součástí tohoto důchodového systému,“ uvádí v Pro a proti rektorka Mendelovy Univerzity v Brně Danuše Nerudová, bývalá vedoucí Komise pro spravedlivé důchody.

Veďme diskuzi o dodatečných příjmech tohoto důchodového systému.
Danuše Nerudová

Ekonom think-tanku Idea při institutu CERGE-EI Filip Pertold postrádá v návrhu reformy téma zastropování důchodového věku i obecný problém z čeho penze financovat.

„Budoucí vláda tvrdí, že ušetří na sociálních dávkách a na důchody budou určeny výnosy z některých daní,“ připomíná rektorka. „Ano, na sociálních dávkách se dá ušetřit, ale jsou to stamiliony. Demografický vývoj však ukazuje, že kolem roku 2040 bude třeba navíc až 300 miliard. Pokud se ještě zavede daňová brzda, tak tyto peníze bude velice obtížné nalézt.“

Fialova vláda nic neříká o tom, jestli prodlouží věk odchodu do důchodu nad 65 let.
Filip Pertold

Pertold spíš než o důchodové reformě hovoří jen o odlišném přerozdělování. „Návrh Mariana Jurečky (KDU-ČSL) chce více bonifikovat lidi s dětmi, ale také neříká, kde peníze vezmeme. Vláda se nevyjadřuje k tomu, co ji čeká v roce 2024, tedy rozhodnutí zda prodloužit věk odchodu do důchodu nad 65 let. To se zatím nedozvíme nikde.“

Věk odchodu do penze?

„Zvyšování věku odchodu do důchodu je velmi citlivé téma,“ souhlasí Nerudová. „Především s ohledem na covid, protože se o rok snížila naděje na dožití, poprvé od 2. světové války. Tomuto tématu se také vyhýbá nová vláda, je to tedy velká neznámá.“

Danuše Nerudová

Podle rektorky také ministerstvo financí odmítalo diskuzi o změně daňového systému, tedy jak na důchody získat více peněz. „Ptejme se, zda by reforma 2. pilíře fungovala, když peníze těch, kteří si v něm chtěli spořit, byly za dva roky zase vráceny. Akceptovali by lidé po této neblahé zkušenosti takovou reformu?“

„V dohledném horizontu asi 15 let, což je nástup Husákových dětí do důchodového věku, tak i podle projekcí ministerstva sociálních věcí, kdyby se zachoval současný postupný nárůst věku odchodu do důchodu i po roce 2030, tak by se deficit důchodového systému udržel v rozumných mezích,“ odhaduje ekonom.

Zároveň upozorňuje, že do příchodu covidové krize byl důchodový systém de facto v přebytcích. „Byl tady i příliv zahraničních pracovníků na trh práce, kteří nám de facto dofinancovávají dnešní důchody. A bez nich penzijní systém nemáme šanci dlouhodobě ufinancovat.“

Filip Pertold, ekonom z centra CERGE-EI

Způsobů, jak dofinancovat důchodový systém je celá řada, dodává expert. „Ale o nich ale  třeba mluvit. Podpora pracujících důchodců, příliv cizinců. A připomínám, že dosluhující vláda zrušila zdanění super hrubé mzdy, bez toho, aby řekla, kde těch 100 miliard vezme,“ konstatuje Filip Pertold.

„Řešením udržitelnosti důchodového systému je zajistit větší příjmy státního rozpočtu, takže výrazně snížit výdaje, nebo zvýšit daně, nebo zvýšit věk odchodu do důchodu. Ale lze se bavit o různých letech odchodu do důchodu v různých pilířích. Je ale na budoucí vládě, kterou cestou se vydá,“ shrnuje Danuše Nerudová.

Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové v audiozáznamu.

Spustit audio

Související