Beslan

Připomeňme si, že k němu došlo loni počátkem září a zahynulo při něm nejméně 330 lidí, většinou dětí. Zároveň ovšem na přímou otázku připustil, že Beslan by se mohl opakovat. "Dokud bude pokračovat genocida čečenského národa, dokud bude ten nepořádek pokračovat, stát se může všechno," řekl čečenský separatistický předák.

Moskva se původně snažila odvysílání exkluzívního interview zabránit přímo ve Washingtonu. Když se to nepodařilo, předvolalo si ruské ministerstvo zahraničí chargé d´affaires americké ambasády v Moskvě a tlumočilo mu "silné pobouření" ruských nejvyšších míst. Ruské televize nesmějí vysílat žádné reportáže ani rozhovory, v nichž se tento polní velitel objeví, už několik let. Proto se pár záběrů objevilo jen na oficiálním prvním programu ruské televize, ovšem beze zvuku. Ruský ministr obrany Sergej Ivanov šel dokonce tak daleko, že příslušníkům armády jakékoli kontakty s televizí ABC zakázal. Americká strana Rusy okamžitě ujistila, že rozhovor odvysílaný na populárním celostátním americkém kanále rozhodně nepovažuje za signál změny svého postoje vůči Basajevovi. "Pro nás je to i nadále terorista," řekl první rada velvyslanectví Spojených států v Moskvě Daniel Russel.

Známý ruský list Izvěstija, jehož tradiční liberální a nezávislý tón se v poslední době dosti výrazně mění, označil odvysílání zmíněného rozhovoru do milionů amerických domácností za počátek nové západní kampaně, která chce údajně znovu zavádět dvojí metr na světový terorismus a čečenské ozbrojence na rozdíl od teroristů kolem al Káidy označovat za bojovníky za svobodu. Noviny uvedly výňatek z článku vlivného amerického listu The Wall Street Journal, který vyšel prakticky zároveň s odvysíláním Basajevova rozhovoru. Mimo jiné se v něm píše: "V zájmu Západu je do situace v Čečensku zasáhnout a omezit kruté akce Moskvy v této zemi, protože pokud Kremlu v tomto ohledu necháme volné ruce, bude před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2008 spirála násilí stále strmější." Konec citátu. Wall Street Journal se domnívá, že Rusko spěje ke konfliktu, který se rozšíří na celý severní Kavkaz a mohl by zachvátit i sousední Gruzii a Ázerbájdžán.

Vraťme se ale do Beslanu, jenž je i ve zmíněném televizním rozhovoru jablkem sváru, které se ve vztazích mezi Ruskem a západním světem urodilo již téměř před rokem - pochyby o tom, jak si ruské vládní jednotky během krize vlastně počínaly. Od patnáctého května stojí před ruským soudem jediný z beslanských vrahů, který přežil - čtyřiadvacetiletý Nurpaši Kulajev. Jak uvádí americký týdeník Newsweek, příbuzní obětí loňské tragédie zpočátku přísahali, že ho rozsápou zaživa. Během procesu se však jejich postoj diametrálně změnil. Kulajev totiž ve svých výpovědích uvedl údaje, které se s oficiálními informacemi ruských nejvyšších míst značně rozcházejí. Mimo jiné řekl, že celá jatka spustil federální odstřelovač, který zasáhl teroristu, stojícího ve školní tělocvičně přímo na spoušti jedné z bomb. Obviněný rovněž tvrdí, že ještě před výbuchy budovu školy ostřeloval vládní tank. Pro změněný postoj pozůstalých ke Kulajevovi je příznačný výrok paní Susanny Dudijevové, jejíž syn loni v beslanském pekle zahynul: "Potřebujeme ho, aby řekl pravdu." Konec citátu.

Je samozřejmě sporné, zda je člen vražedného teroristického komanda člověk hodný důvěry. Jeho výpovědi mohou být povahy povýtce utilitární a mohu být vedeny ryze osobními zájmy. Na druhé straně však potvrzují, že značná část veřejnosti ruské politické špičce nedůvěřuje a viní ji z cynické necitelnosti. V této atmosféře se dá očekávat, že Západ své postoje vůči Moskvě v souvislosti s čečenským konfliktem skutečně přitvrdí. Otázkou je, zda je to opravdu dobře. Putinův autoritářský způsob vládnutí se na Západě sotva může někomu líbit. Ocitne-li se však jeho režim v izolaci, směřování k tiché či zcela zjevné diktatuře bude ještě intenzívnější než doposud.