Berušky mají gumové „botičky“
Slunéčka sedmitečná mají před vývojáři chytrých materiálů pořádný náskok. Ukázalo to podrobné zkoumání jejich končetin.
Velký počet hmyzích druhů dokáže chodit hlavou dolů nebo po hladkých svislých površích. Čemu za tuto schopnost vděčí, zkoumají vědci z Univerzity v Kielu. Nyní v časopise Nature Communications zveřejnili výsledky zkoumání adhesivních struktur na končetinách slunéček sedmitečných (Coccinella septempunctata). Spodek každé z nich je posetý jemnými vlásky, které přilnou téměř k jakémukoli povrchu.
Pomocí speciálních mikroskopických technik vědci odhalili, že různé části jednoho vlásku se liší svým složením i fyzikálními vlastnostmi. U báze je relativně tvrdý a tuhý, zatímco špička je měkká a velmi flexibilní. Tuto vlastnost jí dodávají molekuly resilinu, který je u hmyzu přítomen ve strukturách, která se vyznačují vysokou odolností, jako jsou křídla a klouby končetin.
Podobné poznatky se odborníci snaží aplikovat při vývoji umělých adhezivních materiálů. Složení přilnavých vlásků slunéček je však podle autorů studie natolik komplexní, že v současnosti neexistuje žádný materiál, který by umožňoval je napodobit.
Zdroj: ScienceDaily, Nature Communications
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
