Belgie zvažuje vyjmutí potratů z trestního řádu

potrat

Belgičtí poslanci postoupili o krok blíže k dekriminalizaci potratů v zemi poté, co se v tamním parlamentuve středu o tématu otevřela debata. Jak píše britský deník Guardian, západoevropská monarchie tak zřejmě bude následovat příkladu svých sousedů Francie nebo Lucemburska, které se k zákroku staví jako k ženskému právu.

Jak ukázal jeden nedávný průzkum veřejného mínění, většina Belgičanů s takovou iniciativou souhlasí. Návrh také otevřeně podpořil ministr zdravotnictví Valonska, jednoho ze tří regionů Belgického království.

Povinné poradenství

Stejně jako v Anglii nebo Walesu zatím v Belgii zůstává interrupce trestným činem, pokud je provedená mimo dobu povolenou zákonem. Umělé ukončení těhotenství během prvních 12 týdnů země legalizovala v roce 1990. Zároveň ale zavedla povinné šestidenní období, ve kterém ženy před zákrokem dostávají poradenství.

Belgické zákony musí obyčejně podepisovat král, hlava konstituční monarchie. V roce 1990 ale tehdejší panovník Baudouin premiérovi oznámil, že normu nemůže s čistým svědomím jako katolík signovat. Na 24 hodin proto abdikoval, aby parlament mohl zákon schválit i bez jeho posvěcení.

Podle Guardianu se zdá, že mezi opozičními stranami je v současnosti dostatek podpory pro dekriminalizaci zákroku. Záleží ale na tom, zda vládní koalice hlasování o změně legislativy vůbec umožní. Olivier Maingain, předseda liberální Demokratické federalistické nezávislé strany (DéFI) ve středu oznámil, že by se o změně mělo hlasovat před začátkem léta, během července a srpna totiž parlament nezasedá.

Cesty do Nizozemí

Britský list píše, že kvůli současným přísným omezením každý rok cestuje asi 500 žen z Belgie do sousedního Nizozemska, aby mohly zákrok podstoupit. Jinak je ale Belgie v oblasti reprodukčního zdraví jedním z nejvíce pokrokových států Evropy. Každá osoba mladší dvaceti let má například zdarma přístup k antikoncepci.

V minulých letech se belgická opozice už několikrát snažila v parlamentu zahájit debatu o vyjmutí interrupce z trestního řádu, ale až do středy se jí to nikdy nepodařilo. Její zástupci říkají, že cílem iniciativy je snaha zabránit společenské stigmatizaci žen, které umělé přerušení těhotenství podstoupí.

Každá pátá

Wim Van de Voorde z neziskové organizace Sensoa, která se zaměřuje na sexuální výchovu, říká, že Belgie sice patří mezi země s nejnižším počtem potratů na světě, i tak ale proceduru někdy během svého života podstoupí každá pátá žena. „Jde o zdravotní zákrok. Rozhodně to nepatří do trestního řádu,“ myslí si aktivista.

Přístup k interrupcím se v posledních letech v Evropě výrazně mění. Například Irsko bude 25. května v referendu rozhodovat o zrušení osmého článku ústavy, který nenarozenému dítěti dává stejná práva jako matce a tím téměř ve všech případech zakazuje umělé ukončení těhotenství.

V Lucembursku interrupce z trestního řádu zmizely v roce 2014. O rok později zase ve Francii vláda tehdejšího prezidenta Françoise Hollanda výslovně povolila umělé ukončení těhotenství všem ženám, „které si nepřejí, aby těhotenství pokračovalo“. Dříve to zákon umožňoval jen těm, které se nacházely ve „velké tísni“, konstatuje Guardian.

Spustit audio

Související