"Baseballoví pálkaři" glyptodonti

28. srpen 2009

Pravěcí obrněnci glyptodonti zřejmě se svými ocasy zacházeli podobně jako hráč baseballu s pálkou.

Glyptodonti jsou příbuzní dnešních pásovců, ale v jihoamerických pampách žili před 20 miliony až 10 tisíci let. Své tělo chránili mohutným krunýřem a na na hlavě a ocasu měli kostěné pláty. Největší druhy dosahovaly velikosti osobního auta. Na konci dlouhého ocasu měli někteří glyptodonti kostěnou palici, kterou podle jedné teorie nevyužívali k obraně, ale při vzájemných půtkách. To by znamenalo, že údery musely být zasazovány značnou silou, jinak by je obrněný soupeř vůbec neucítil.

Fyzikové, kteří se zabývají mechanikou pohybu pravěkých zvířat, se domnívají, že v takovém případě by glyptodonti při úderu využívali takzvaný sweet-spot. Tento pojem na baseballové pálce (nebo jiném sportovním náčiní) označuje optimální místo pro odpálení míčku, na kterém jsou redukovány vibrace vznikající při nárazu. Vědci detailně proměřili ocasy glyptodontů (které měřily od 34 do 105 cm) a určili umístění bodu sweet-spot na kostěných palicích. Na jejich základě pak určili umístění bodu sweet-spot na kostěných palicích. Zjistili, že u tří největších druhů (Doedicurus, Castellanosia, Panochthus) se shoduje s polohou oválné prohlubně, která u živého zvířete nesla masivní trny.

Objev podle článku v Proceedings of the Royal Society B zvyšuje pravděpodobnost, že velké druhy glyptodontů své kostěné palice používaly v bojích s příslušníky svého druhu. U menších druhů, kde se poloha sweet-spot a umístění ostnů neshoduje, je zase pravděpodobnější, že palice na konci ocasu sloužila primárně jako zbraň proti predátorům.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.