Bartuška: Ve Varšavě se dá očekávat posun v jednání o plynovodu Stork z Polska. Česko by tak získalo nový zdroj zemního plynu

Prezident Biden ve Varšavě prohlásil, že NATO zůstane jednotné a Rusko na Ukrajině nikdy nezvítězí. Zároveň stále platí příslib Spojených států, že Česku přispějí na obranu zhruba 200 milionů dolarů. Podle poradce vlády pro národní bezpečnost by peníze měly být investovány do modernizačních programů, konkrétní představu však ministerstvo obrany a armáda zatím nemají.

Čtěte také

Ruská energetická zbraň od začátku války nikdy pořádně nezafungovala, myslí si zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bartuška

Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky by některé prostředky mohly jít například do projektů, které už běží, jako jsou nové vrtulníky, které Česko pořizuje od americké strany.

„Jako armáda máme různé scénáře a musíme se připravit na ten nejhorší, protože pokud se připravíme na to nejhorší, tedy na válku většího rozsahu, velké intenzity se sofistikovaným protivníkem, jsme schopni zvládnout i ostatní scénáře. Není to samozřejmě o strašení nebo předvídání toho, že bude válka, větší konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí však nelze vyloučit,“ míní Řehka.

Dvě procenta HDP na obranu už od roku 2024

Podle něj je pro Česko velice reálné přiblížit se k plnění závazku NATO, tedy k přispívání dvou procent HDP na obranu.

Všechny naše obranné vyzbrojovací plány se odvíjí od toho, že v roce 2024 budeme vynakládat dvě procenta HDP na obranu.
Karel Řehka

„Vláda přistoupila k revizi programu, původně se totiž počítalo s nárůstem ke dvěma procentům do roku 2025. Dneska je to už rok 2024 a všechny naše obranné vyzbrojovací plány se odvíjí od toho, že v roce 2024 budeme vynakládat dvě procenta HDP na obranu,“ vysvětluje Řehka.

Vedle obrany se ve Varšavě bude pravděpodobně jednat i o energetice a její bezpečnosti. Podle zvláštního velvyslance ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky se dá očekávat posun v jednání o plynovodu Stork.

Čtěte také

Plynová stopka z Ruska hrozí hlavně malým zemím. Česko udělalo chybu, že nechtělo plynovod z Polska, míní ekonomka Matesová

„Máme velký strategický zájem o propojení s Polskem plynovodem Stork a hovoříme o tom intenzivně už od začátku války. Rádi bychom tak slyšeli nějaké konkrétní návrhy z polské strany,“ popisuje Bartuška.

Čeští zástupci však zatím nejsou podle Bartušky schopní se s Polskem na dalším postupu shodnout. Do Česka doposud všechny dodávky plynuly z Německa. „Měli bychom opravdu velký zájem o přímé propojení na Polsko, protože bychom chtěli mít přístup k více zdrojům zemního plynu,“ dodává Bartuška.

Polsko taky uvažuje o výstavbě druhého terminálu na LNG v Gdaňsku, který by měl být zprovozněn do konce desetiletí. O podíl v něm Česko už dříve projevilo zájem, od loňského června má zároveň pronajatou kapacitu na holandském terminálu a intenzivně jedná i s dalšími zeměmi.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Pavlína Nečásková.