Ariel Šaron a palestinské parlamentní volby

Podle některých lékařů by se premiér mohl probrat do deseti dnů, jiní předpovídají až několik týdnů. V neděli večer podstoupil Šaron plánovanou tracheotomii, při níž mu byla do průdušnice zavedena trubice, která mu má usnadnit dýchání. Dodnes není známo, nakolik a jakým způsobem bude Šaron postižen, pokud se probere. Vyšetření na elektroencefalografu však ukázalo, že obě části pacientova mozku jsou aktivní. Vyskytly se ale i názory, že uzdravení Ariela Šarona by bylo zázrakem.

Přestože 87% Izraelců se podle průzkumů už smířilo s tím, že se Šaron do politiky nevrátí, vedení státu to ještě stále předpokládá. Generální prokurátor Menachem Mazuz v neděli prohlásil Šarona za "dočasně nezpůsobilého" a oficiálně pověřil vedením vlády úřadujícího premiéra Ehuda Olmerta. "Dočasnost" má ve formulaci klíčový význam - kdyby byl Šaron prohlášen za "trvale nezpůsobilého", nemohl by se už do funkce po případném uzdravení vrátit. Vláda mimo jiné v uplynulých dnech přišla o čtyři ministry Likudu, které odvolal jeho předseda Binjamin Netanjahu. Olmert, s jehož působením v minulém týdnu vyjádřilo uspokojení 71% Izraelců, tak bude muset na dobu do březnových voleb jmenovat jejich náhradníky. Podle zákona jimi však nemohou být bývalí ministři Strany práce, včetně Šimona Perese, kteří jsou dnes členy Šaronovy strany Kadima. Alespoň se však v neděli vzdali svého poslaneckého mandátu, aby mohli kandidovat za Kadimu.

Kabinet pod Olmertovým vedením v neděli udělal významný krok a povolil konání palestinských parlamentních voleb ve východním Jeruzalémě. Přestože je podmínil tím, že ve městě nebudou agitovat kandidáti teroristického Hamasu ani nebudou na volebních lístcích, které budou palestinští voliči odevzdávat na izraelských poštách, je to nejdůležitější rozhodnutí vlády za dobu Šaronovy nepřítomnosti, protože v podstatě otevírá cestu k tomu, aby volby vůbec proběhly. Ariel Šaron původně hrozil, že hlasování v Jeruzalémě nepovolí, a palestinská samospráva prohlásila, že v takovém případě raději celé volby zruší.

Na tom však mají zájem obě strany. Narůstající chaos na palestinských územích a neschopnost samosprávy jej zvládnout posílila popularitu Hamasu natolik, že v průzkumech už skoro dotáhl vládní Fatah - minulý týden mu chtělo dát hlas 31% voličů, jen o čtyři procenta méně než Fatahu. Izraelští i palestinští politologové varují, že jestli Hamas vytvoří s Fatahem společný kabinet, ovládne zakrátko palestinskou samosprávu a prosadí svoje radikální metody vládnutí. Cílem Hamasu je totální zničení Izraele, jehož právo na existenci skupina neuznává, hodlá proti němu bojovat se zbraní v ruce i po případném volebním vítězství a nemá v úmyslu respektovat žádné uzavřené izraelsko-palestinské dohody. Podle odstupujícího izraelského ministra zahraničí Silvana Šaloma, který nedělní souhlas vlády s hlasováním v Jeruzalémě označil za "velmi nebezpečný ústupek", by se s Hamasem u moci "Blízký východ vrátil o padesát let nazpět".

Přestože Spojené státy pohrozily, že zastaví finanční pomoc Palestincům, pokud by se Hamas ocitl ve vládě, prezident George Bush odklad voleb zatvrzele odmítá. Jeho naléhání, aby proběhly v plánovaném termínu, zřejmě stojí i v pozadí nedělního rozhodnutí izraelské vlády povolit hlasování v Jeruzalémě. Mahmúd Abbás je tak v nezáviděníhodné situaci. Neodloží-li volby, Hamas se legálně dostane k moci. Jestli je odloží, rozzlobí si Američany, jejichž podpora je pro něj podstatná, a navíc vyvolá vlnu protestů, násilností a patrně i útoků proti Izraeli. A volby se mají konat už 25. ledna.

Izrael je vyhlídkami na budoucnost velmi znepokojen. Vítězství Hamasu si nepřejí Spojené státy ani Evropa, která rovněž pohrozila přerušením finanční pomoci samosprávě, pokud v ní Hamas zasedne. Mocenský vzestup této radikální islamistické organizace znepokojuje i Egypt, Jordánsko a další arabské státy. Konečné rozhodnutí však může učinit pouze Abbás. Ať už ale bude jakékoli, Izrael očekává zhoršení bezpečnostní situace a nové útoky. Jeho budoucnost dnes vypadá mnohem chmurněji než před rokem, kdy vkládal takové naděje do nového umírněného po-arafatovského vedení.