Arabské státy zahájily bojkot Kataru i kvůli zemnímu plynu

12. červen 2017
Těžba zemního plynu

Katar má významný podíl na tom, že se ze zemního plynu stala surovina, se kterou se obchoduje po celém světě. To, že se tato země v jihozápadní části Perského zálivu stala jedním z hlavních dodavatelů zkapalněného zemního plynu, je důležité pro pochopení bojkotu, který proti Kataru zahájily některé převážně arabské státy, píše německý list Süddeutsche Zeitung.

Bohatství Kataru spočívá v oceli, tunách betonu a kilometrech elektrických kabelů. V poušti 60 kilometrů severně od hlavního města Dauhá je největší naleziště zemního plynu na světě. Plyn odtamtud proudí ke zpracování v průmyslovém areálu Ras Laffan, kde se čistí a zkapalňuje.

Zkapalněný zemní plyn se pak na speciálních lodích rozváží do celého světa. Teprve před 20ti lety založený Ras Laffan je symbolem toho, že se z Kataru stal jeden z největších vývozců zkapalněného zemního plynu na světě. Proto by se význam této role neměl v současné krizi podceňovat, myslí si autor článku a pokračuje.

Zkapalnění odstranilo dělení trhů

Katar významně přispěl k tomu, že se zemním plynem se začalo obchodovat po celém světě. Na rozdíl od ropy byla přeprava plynu donedávna závislá na plynovodech. Producenti a odběratelé plynu z důvodu financování nákladné infrastruktury uzavírali dlouhodobé smlouvy už před zahájením výstavby plynovodů. Trhy se zemním plynem se ještě nedávno striktně dělily na evropský, severoamerický a asijský s tím, že každá oblast měla různé zdroje původu suroviny a vlastní cenovou politiku.

Nové technologie umožňující zemní plyn zkapalňovat regionální dělení trhů odstranily. Z plynu se stala konkurenceschopná surovina. Ceny zemního plynu se prudce snížily, což přispívá k tomu, že zemní plyn by v nadcházejících letech mohl zastoupit černé uhlí na místě druhého nejdůležitějšího zdroje energie.

Podle údajů britské analytické společnosti IHS Markit dováží v současnosti zkapalněný zemní plyn 39 zemí, před deseti lety to byla méně než polovina. Na světových mořích se dnes plaví 170 tankerů umožňujících přepravu plynu a každoročně jich přibývá. V roce 2015 tvořil zkapalněný zemní plyn 40ti-procentní podíl na trzích s plynem, do roku 2040 se má podle Mezinárodní energetické agentury na lodích přepravovat více plynu než v plynovodech.

Podpora USA

Bez podpory Američanů by se však z Kataru jeden z největších producentů zemního plynu nestal, pokračuje Süddeutsche Zeitung. V roce 1995 svrhl tehdejší korunní princ Hamad bin Chalífa Al Sání svého otce a stal se emírem. Poté se rozhodl udělat z Kataru jedničku na světových energetických trzích. To by se mu však nepodařilo bez velké finanční podpory ze zahraničí. Teprve po sloučení amerických energetických koncernů Exxon a Mobil v roce 1999 získal emír konečně partnera, který měl potřebné peníze a know-how k dosažení katarského cíle.

Černé uhlí (ilustrační foto)

Už o tři roky později byl Katar v pozici, kdy byl schopen zkapalněný zemní plyn s pomocí lodí dopravit na jakýkoli trh. V roce 2007 se z emirátu v Perském zálivu stal jeden z největších světových dodavatelů zkapalněného zemního plynu. Malá země s necelými třemi miliony obyvatel dnes uspokojuje 30 procent světové spotřeby plynu. Největším odběratelem katarského zemního plynu je od počátku Japonsko, které bylo z důvodu chybějící infrastruktury a nedostatku vlastních zdrojů na dovozu závislé už v šedesátých letech. Tedy v době, kdy se s výstavbou tankerů pro zemní plyn teprve začínalo a výroba zkapalněného plynu byla extrémně drahá.

Spojené státy v souvislosti se zemním plynem nehrály rozhodující úlohu jen v Kataru, ale ovlivnily celosvětový trh. Ještě v roce 2005 se ve Washingtonu mluvilo o tom, že zásoby amerického plynu docházejí a že nákladný dovoz by mohl ohrozit tamní hospodářství. Zakrátko se však situace změnila. Metoda hydraulického štěpení umožňující těžbu energetických surovin z puklin v horninách, s kterou americké koncerny tehdy začínaly, zemi umožnila stát se jedním z největších současných producentů ropy a zemního plynu.

Konkurenční boje

Nově objevená naleziště zemního plynu na Blízkém východě, ve východní Africe a v Austrálii způsobila převis nabídky plynu nad poptávkou a vyostřila konkurenční boj na světových trzích. List Süddeutsche Zeitung předpokládá, že Katar i přes blokádu sousedních zemí zůstane na trzích nadále nejdůležitějším hráčem, protože se soustředí na vývoz plynu do Evropy, Asie a Ameriky.

Na Arabském poloostrově s pomocí jediného plynovodu zásobuje pouze Spojené arabské emiráty a Omán. A právě hospodářský vzestup Kataru související s vývozem plynu je trnem v oku sousedních států a jedním z důvodů, proč s ním přerušily styky, soudí autor článku a dodává:

S pomocí zemního plynu se Katar vymanil ze závislosti na okolních zemích, především pak na Saúdské Arábii, a jeho vliv pro některé až příliš stoupl. Současný emír Tamim ibn Hamad Al Sání vybudoval vlastní diplomatické a hospodářské vztahy s radikálními skupinami na Blízkém východě, se Spojenými státy, Ruskem a úhlavním nepřítelem Saúdské Arábie Íránem, s kterým sdílí největší světové naleziště zemního plynu. Sousedé Kataru čekali pouze na vhodnou příležitost, kdy mu budou moci přistřihnout křídla, uzavírá komentář německý list Süddeutsche Zeitung.

  • Zahraniční
  • bojkot
  • zemní plyn
  • Katar