Apolena Rychlíková: Lichváři, exekutoři, nebo zbrojaři? Pár otázek k etice sponzoringu
Milion a půl korun. Přesně za tolik se pokusila prodat svou nezávislost a čest Univerzita Karlova. Před pár dny si ji totiž zavázala jedna z nejproblematičtějších firem České republiky – Home Credit.
Společnost, která spadá pod impérium nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, byla v minulosti známá poskytováním predátorských, lépe řečeno lichvářských úvěrů, které si Češi a Češky nejčastěji brali na udržení alespoň bazální kvality života.
Poté, co musel Home Credit na základě různých tlaků ze svého amorálního a vyděračského chování ustoupit, přesunul své praktiky do Číny, kde spokojeně ničí životy dalších desetitisíců lidí.
I když se u nás v republice firma chová už jinak než v začátcích, i dnes podle Člověka v tísni stojí za vymáháním tisíců nelegálních nebo promlčených (a tudíž i nezákonných) exekucí a významně se podílí na nemožnosti narovnat nespravedlnosti, které v Česku exekuční epidemie způsobila.
Kauza po pár dnech vyvrcholila komicky: namísto toho, aby se po veřejné kritice chytil za hlavu rektor Zima a okamžitě smlouvu vypověděl, urazil se Home Credit. Prý nechtěl být vtahován do „iracionálních debat“. A takto je to tu se vším.
Univerzita i festival
Mezitím se celá událost stala terčem vtipu a absolventi fakulty zahájili na svou alma mater sbírku, aby dokázali, že karlovka může fungovat i bez Kellnerových peněz. Fakt, že firma nejbohatšího Čecha, který, jak vtipně podotknul na Facebooku umělec Pavel Karous, koupil i své dceři dražší dárek – koně za čtvrt miliardy, zamýšlela dát Univerzitě Karlově pouhé drobné, ale není nijak podstatný.
Čtěte také
Těžiště problému leží v samotné spolupráci těchto dvou subjektů: někdo s tak nízkým morálním kreditem, jako má zmiňovaný Home Credit, by neměl na půdu veřejných institucí vůbec vstupovat. Škola tím symbolicky legitimizovala způsob parazitického podnikání, který Home Credit provozuje. Jenže v Čechách zatím pojem „etiky a sponzoringu“ není nijak ustálený a navíc tento případ sporných a problematických peněz nebyl ojedinělý.
Před začátkem léta rozvířila diskuzi Česká zbrojovka a Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Nevkusná reklama založená na „fórku“ se slovem shooting (točit – střílet) a především fakt, že jednu z nejvýznamnějších kulturní událostí u nás sponzoruje firma, která se přímo podílí na vyzbrojování diktátorských režimů, měly u části umělecké obce velmi kritickou odezvu.
Trpkým paradoxem přitom bylo, že hlavní hvězda letošního ročníku festivalu Julianne Moore je ve Spojených státech jednou z nejvýraznějších aktivistek proti zbraním. Tím, kdo přispívá svými penězi na komicky opulentní karlovarskou slávu, se jí Jiří Bartoška nejspíš ani nepochlubil a kritiku vedení festivalu arogantně smetlo ze stolu.
Na debaty čekáme
V Olomouci zase jako samozvaný mecenáš už dlouhodobě působí „král českých exekutorů“ Robert Runták. Člověk, který je dle zásadních postav českého exekutorského byznysu hlavním architektem českých exekucí, chystá v rámci oslav letošního 17. listopadu otevření soukromé moderní galerie. Úspěšný byznysmen s chudobou a nespravedlnostmi už dříve drobnou částkou zafinancoval místní Univerzitu Palackého.
Jak se asi cítili studenti a studentky, kterým „jeho“ slavný úřad zničil život, se samozřejmě nikdo neptal. Platit stipendia z peněz, které se podařilo získat ze zoufalých lidí a které mnohdy zapříčinily jejich další pád na sociální dno, přišlo i Univerzitě Palackého normální.
V USA se před časem odehrála série zajímavých kauz: řada kulturních institucí, jako třeba slavné Guggenheimovo muzeum, začaly odmítat peníze od slavné rodiny Sacklerových. Ta je ve Státech proslulá především tím, že svou touhou po nekonečném zisku uvrhla miliony Američanů do spárů závislosti na opiátech. Jejich firma Purdue Pharma na lécích na předpis vydělala miliardy. Tento byznys založený na lži, že prášek OxyContin skoro není návykový, pomohl usmrtit více lidí než válka ve Vietnamu.
V Česku na podobné debaty stále čekáme. Soudě podle řady oblastí – od kulturních, přes mediální nebo vzdělávací, tu zatím platí úplně jiná pravidla: že morálně pochybnými penězi si lze u nás přežehlit i tak zpuchřelou karmu, jako má Křetínský, Runták nebo Kellner, a že samotný způsob byznysu, postaveném na ničení lidských životů nebo životního prostředí, tu není kriticky reflektován ani v kruzích, které by k tomu měly být vyloženě disponované. Spíš naopak.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
