Antonín Paleček. Zapomenutý exilový novinář, který nefandil Benešovi
Osudy mnoha těch, kteří po únoru 1948 odešli do exilu, byly zapomenuty. K takovým patří i novinář Antonín Paleček (1900–1982). Jeho život je příběhem člověka, kterému demokratický duch první republiky umožnil mimořádné vzdělání a dobré zaměstnání, které neztratil během války a ani po ní.
Narodil se do starého selského rodu na Kolínsku a téma selství a venkova ho provázelo celý život. Anglicky se naučil už na základní škole, ještě před maturitou zvládl i němčinu a francouzštinu.
Po první světové válce vystudoval Vysokou školu obchodní v Praze a ve 20. a 30. letech další školy ve světě, prestižní francouzskou Institut d'études politiques de Paris, Harvardovu univerzitu v USA a Berlínskou univerzitu. Po studiích pracoval v Praze v organizaci YMCA, kde řídil venkovský odbor.
Cesta do rozhlasu
Přestože Paleček nebyl členem agrární strany, byl s ní úzce propojen. Napsal vůbec první životopisnou publikaci o významném agrárnickém politikovi Antonínu Švehlovi. Kontakty mezi agrárníky mu umožnily, že ho v roce 1934 tehdejší generální tajemník strany Rudolf Beran doporučil k práci v Československém rozhlase.
V žádosti o přijetí vypsal Paleček neuvěřitelný seznam jazyků, kterými hovořil: kromě angličtiny, němčiny a francouzštiny se domluvil ještě španělsky, italsky, švédsky, norsky, polsky, rusky, maďarsky a dánsky. V rozhlase pracoval v zahraničním – tehdy se říkalo „krátkovlnném“ – vysílání.
Po vzniku protektorátu vedl v domácím programu redakci tehdy oblíbeného rozhlasového formátu „přednášek“. Po válce se stal inspektorem zahraničního vysílání a z rozhlasu odešel na jaře 1949, kdy se legálně vystěhoval do USA. Jeho manželka byla totiž Američanka; sice českého původu, americké občanství ale nikdy neztratila.
Do exilu a Svobodné Evropy
Palečkovo postavení v exilu bylo složité. Za první republiky patřil ke kritikům politiky Edvarda Beneše, s hlavním proudem českého exilu, sdruženým kolem Rady svobodného Československa, se nesžil.
V letech 1951 a 1952 pracoval v newyorské redakci Rádia Svobodná Evropa, ale „peroutkovský“ duch této stanice neodpovídal jeho přesvědčení. Do Svobodné Evropy se vrátil v roce 1959, aby až do roku 1967 působil v její knihovně při analýze informací o Československu. Mezitím stále přispíval do krajanského tisku.
Antonína Palečka coby zapomenutou osobnost okrajového proudu českého exilu připomíná v pořadu Portréty Prokop Tomek, který se věnuje mimo jiné historii českého vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Celý pořad najdete v audiozáznamu.
Související
-
Rozhlasová svědectví o návratech z exilu do normalizace
Normalizace, která se rozběhla od počátku 70. let 20. století, byla pro řadu Čechů a Slováků důvodem k odchodu do exilu.
-
Vždy roztříštěný československý exil? Unikátní setkání ve Frankenu ukázalo, že to tak být nemuselo
Exilové organizaci Opus bonum se povedlo dostat na společná setkávání roztříštěný československý exil plný rozporů a žabomyších válek.
-
Pavel Tigrid strávil půl života v exilu, na vlast ale nikdy...
„Vždycky se dá něco dělat!“ říkal spisovatel, novinář a politik Pavel Tigrid. Přes polovinu svého života strávil v nuceném exilu, přesto ale na svou vlast nikdy nez...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
