Antonín Paleček. Zapomenutý exilový novinář, který nefandil Benešovi

16. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Antonín Paleček

Osudy mnoha těch, kteří po únoru 1948 odešli do exilu, byly zapomenuty. K takovým patří i novinář Antonín Paleček (1900–1982). Jeho život je příběhem člověka, kterému demokratický duch první republiky umožnil mimořádné vzdělání a dobré zaměstnání, které neztratil během války a ani po ní.

Narodil se do starého selského rodu na Kolínsku a téma selství a venkova ho provázelo celý život. Anglicky se naučil už na základní škole, ještě před maturitou zvládl i němčinu a francouzštinu.

Čtěte také

Po první světové válce vystudoval Vysokou školu obchodní v Praze a ve 20. a 30. letech další školy ve světě, prestižní francouzskou Institut d'études politiques de Paris, Harvardovu univerzitu v USA a Berlínskou univerzitu. Po studiích pracoval v Praze v organizaci YMCA, kde řídil venkovský odbor.

Cesta do rozhlasu

Přestože Paleček nebyl členem agrární strany, byl s ní úzce propojen. Napsal vůbec první životopisnou publikaci o významném agrárnickém politikovi Antonínu Švehlovi. Kontakty mezi agrárníky mu umožnily, že ho v roce 1934 tehdejší generální tajemník strany Rudolf Beran doporučil k práci v Československém rozhlase.

Antonín Paleček na snímku z jeho osobního spisu

V žádosti o přijetí vypsal Paleček neuvěřitelný seznam jazyků, kterými hovořil: kromě angličtiny, němčiny a francouzštiny se domluvil ještě španělsky, italsky, švédsky, norsky, polsky, rusky, maďarsky a dánsky. V rozhlase pracoval v zahraničním – tehdy se říkalo „krátkovlnném“ – vysílání.

Po vzniku protektorátu vedl v domácím programu redakci tehdy oblíbeného rozhlasového formátu „přednášek“. Po válce se stal inspektorem zahraničního vysílání a z rozhlasu odešel na jaře 1949, kdy se legálně vystěhoval do USA. Jeho manželka byla totiž Američanka; sice českého původu, americké občanství ale nikdy neztratila.

Do exilu a Svobodné Evropy

Palečkovo postavení v exilu bylo složité. Za první republiky patřil ke kritikům politiky Edvarda Beneše, s hlavním proudem českého exilu, sdruženým kolem Rady svobodného Československa, se nesžil.

Žádost Antonína Palečka o vystěhování

V letech 1951 a 1952 pracoval v newyorské redakci Rádia Svobodná Evropa, ale „peroutkovský“ duch této stanice neodpovídal jeho přesvědčení. Do Svobodné Evropy se vrátil v roce 1959, aby až do roku 1967 působil v její knihovně při analýze informací o Československu. Mezitím stále přispíval do krajanského tisku.

Antonína Palečka coby zapomenutou osobnost okrajového proudu českého exilu připomíná v pořadu Portréty Prokop Tomek, který se věnuje mimo jiné historii českého vysílání Rádia Svobodná Evropa.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související