Antonín Cekota: Geniální podnikatel Tomáš Baťa

26. červen 2017

Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 ve Zlíně, v chudém podhorském kraji, kde „končí chléb a začíná kámen“, jak se tehdy říkalo. Jeho otec byl obuvník, stejně jako dědeček, pradědeček… celkem osm generací vyučených obuvníků Baťů předcházelo devátému Tomášovi.

Dětství prožil uprostřed kůží a bot; odřezky kůží byly jeho jedinou hračkou v chudé rodině. Vyráběl z nich botičky pro panenky, které se pak snažil prodávat za několik krejcarů na jarmarcích – už předškolní léta tak předznamenala jeho budoucnost výrobce a obchodníka.

První (neúspěšný) pokus o podnikání v obuvnické výrobě, který učinil společně se sestrou a bratrem, mu přinesl řadu svízelných situací, ale i mnohá poučení, která se později promítla jak do praktické stránky jeho podnikání, tak do jeho životní i obchodní filozofie.


V knize Geniální podnikatel Tomáš Baťa zachycuje Antonín Cekota životní osudy Tomáše Bati od narození do smrti, přičemž se zaměřuje nejen na jeho podnikatelskou cestu, ale neméně i na jeho životní i pracovní filozofii, na rodinné kořeny i vztahy. Autor se přitom opírá jednak o vlastní životní zkušenost (byl nejprve Baťovým „mladým mužem“ a později jeho blízkým spolupracovníkem), jednak zpracovává zkušenosti a výpovědi mnoha dalších Baťových spolupracovníků a blízkých. Často také cituje dochované Baťovy zápisy.

Již v této rané podnikatelské fázi se výrazně projevily příznačné vlastnosti Tomáše Bati: poctivost, snaha zachovat čest v každé situaci, vyjadřovat se více osobním příkladem a činem než slovem, schopnost pracovat až do úpadu – a přece pořád v práci „nacházet půvab“, pojetí života jako boje. Ze Sokola znal Tyršovo heslo: „Tam svět se hne, kam se síla napře“, které se mu stalo zákonem v boji o samostatnost, o vlastní sílu a zdraví, jež jsou základem osobní svobody a možnosti rozvoje osobnosti. Na podobných základech stavěl o čtvrtstoletí později svou proslulou Školu mladých mužů.

V mládí byl Tomáš Baťa výrazně ovlivněn četbou L. N. Tolstého, jeho filosofií prostého venkovského života. Snil o tom, že až zaplatí dluhy (které vznikly z nedostatku zkušeností tří sourozenců ve společném podniku) a ještě si vydělá něco navíc, koupí si malou zemědělskou usedlost a bude mít jen tolik, kolik bude potřebovat pro sebe a svou rodinu. Města byla dle něho dobrá pouze k tomu, aby otročila rolníky, a továrny k tomu, aby otročily dělníky.

Mladý Tomáš Baťa byl velkým odpůrcem továrních strojů. Tento názor však změnil po návštěvě Německa, kde byl důmyslnými a ohromnými stroji chtě nechtě uchvácen, a hlavně si při pozorování německého života a blahobytu uvědomil, že tato životní úroveň je možná právě díky oněm „ocelovým obrům“. V roce 1904 podnikl také významnou cestu do Spojených států, kde se utvrdil ve svém názoru, že cestou k úspěšnému lidskému životu je osobní úsilí, práce a osobní odpovědnost za následky, jež z ní vznikají.

Uvědomil si také rozdíl mezi americkými a evropskými lidskými vztahy uvnitř továrny: zatímco americký podnikatel při hovoru o podniku vždy říkal „my“, v evropských zemích to vždy bylo „já“. Po technicko-výrobní stránce se americké podniky lišily od evropských důrazem na specializaci – jak jednotlivých úkonů (a pracovníků), tak celkové výroby.

Tomáš Baťa se vrátil do Zlína jednak s úmyslem zavést ve výrobě americký systém, jednak pln své příznačné „touhy tvořit“, kterou již tehdy plně nasměroval do obuvnické výroby (a později zcela přirozeně rozšířil na oblast vychovatelskou, stavitelskou, obecně prospěšnou). Představa poklidného života na selské usedlosti vzala definitivně za své.

Ačkoli Tomáš Baťa původně prohlašoval, že o politiku se nezajímá, že je švec, přece ho neuspokojivý stav jeho rodné obce do komunální politiky přivedl. Již do volebního programu vložil své obrovské úsilí, systematičnost a vynalézavost založenou na fundované znalosti kraje a poměrů – a strana Baťovci ve volbách s velkou převahou zvítězila.

Tomáš Baťa pak jakožto člen hospodářského a finančního výboru vykonal pro rozvoj obce mnoho. Proslul především výstavbou asfaltových silnic a kolonie rodinných domků se zahrádkami pro dělnictvo. Celkově usiloval o proměnu Zlína v moderní obec, kde bude samozřejmostí vodovod, splachovací toalety a rozvod elektřiny; kde budou vytvořeny podmínky pro rozvoj životního stylu průmyslové civilizace.

Po celý život se Tomáš Baťa živě zajímal o nejrůznější vynálezy. Když mu však jeden vynálezce předložil návrh na mohutnou centrifugu, jejíž síla by stačila na rozbití atomu, Baťa reagoval: „Proč chcete rozbíjet atom – tedy to, co Stvořitel dal tak pevně dohromady, že to drží svět?“

Za jeden z nejúžasnějších vynálezů považoval Baťa letadlo, které se mu nakonec stalo osudným. Dne 12. června 1932 měl odletět na obchodní cestu do Švýcarska, s velmi zkušeným pilotem. Nad Zlínem byla hustá mlha, avšak okolní obce hlásily jasno. Baťa s pilotem tedy vzlétli z letiště vybudovaného na okraji Zlína. Několik vteřin po startu letadla se z mlhy ozvala strašná rána. Zaměstnanci letiště běželi tím směrem a nalezli letadlo rozlomené na tři kusy, motor zabořený do země. Tomáš Baťa i pilot byli na místě mrtvi.

autor: Blanka Kostřicová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.