Antisemitských projevů přibývá i v Česku, a to hlavně na internetu. „Předcházet jim můžeme i prevencí,“ říká rabín Maxa

14. leden 2024

Antisemitských útoků přibývá i v Česku. A to především ve virtuálním prostředí. Zkušenosti s nimi má i rabín David Maxa. „Musím říct, že celá řada těch projevů se objevila právě v posledních měsících,“ uvádí.

„Jednalo se o útoky nejrůznějšího charakteru na internetu, zejména na sociálních sítích, případně publikování a sdílení nejrůznějších antisemitských karikatur a předsudků. A zároveň také fake news,“ dodává Maxa s tím, že k tomu přispívá i anonymita, se kterou člověk na internetu může působit.

To, že se lidé pod takovými útoky nepodepsali vlastním jménem, ale prý neznamená, že neexistují. „Jsou stále tam. A v podstatě je to i určité znamení, že ve společnosti tyto věci jsou.“

Čtěte také

Pavla Niklová, ředitelka Židovského muzea v Praze, prý na něco takového tolik nenaráží. Připomíná ale stereotypní poznámky o Židech typu „krade jako Žid“ nebo „je lakomý jako Žid“.

„Dřív bylo normální tohle říkat a já si myslím, že to můžou říkat i ti, kteří se vůbec nepovažují za rasisty, kteří třeba můžou jít i na proizraelskou demonstraci, ale přesto si neodpustí něco takového při určité příležitosti říct,“ zamýšlí se Niklová.

„Považuji ale za nebezpečné, kdyby něco takového říkali mladí lidé, protože tam už bych cítila, že je to jakási radikalizace nebo projev extremismu. A pevně doufám, že tato antisemitská rétorika se zase uklidní a že si lidé uvědomí, že to prostě není přípustné.“

Přátelství a prevence

Niklová zároveň zdůrazňuje, že Česká republika stále patří k zemím, kde jsou antisemitské osobní útoky nebo fyzická napadení ojedinělá.

„Po útoku v Izraeli jsme vylepili fotografie unesených lidí a máme je stále vylepené na zdi Starého židovského hřbitova. Jednou došlo k nějakému incidentu, kdy se někdo pokusil ty fotografie strhat, ale jinak tam stále visí a zastavuje se tam spousta lidí, ať už zahraničních návštěvníků, nebo Čechů. Takže tam cítím přátelství,“ popisuje.

Čtěte také

Rabín Maxa pak vyzdvihuje důležitost prevence. „Velmi důležitá je prevence v prostředí univerzit. Situace v akademickém prostředí třeba ve Spojených státech je hrozivá, pokud jde o antisemitismus.“

„Velkou výzvou pro současné české vysoké školství je univerzální přijetí definice antisemitismu, která právě může napomoct tomu, aby bylo zcela jasně rozlišitelné, co antisemitismus je a co není. A tam si myslím, že je důležitá právě součinnost jak židovských komunit, tak zároveň také státu, respektive státních institucí,“ soudí Maxa.

Poslechněte si celou debatu Vertikály v audiozáznamu. Moderuje Naděžda Hávová.

V Americe ubývá příslušníků tradičních náboženství. Řada lidí se považuje za „nenáboženské, ale spirituální“. Co to znamená? Zeptáme se v první části Vertikály. Papež František varuje, aby se kvůli Gaze nezapomnělo na Ukrajinu. A mluvit budeme i o tom, že před 60 lety se pravoslavní a římští katolíci nacházeli na počátku nové éry. Moderuje Adam Šindelář.

autoři: Naděžda Hávová , Adam Šindelář , knem
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.